|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Perspektivy
Blízkost.
Trojklanný nervák a trojhlavá daň,
příliš mnoho snu na jednu hlavu.
Krása, jíž nelze odvolat.
Znovu se divím. Hlas, tvojakost, rys
dosáhnu naň?
Jsi plivanec na dlažbě v davu, ulpěl jsi na mé lodičce.
Zůstávám neklidná.
Chopíš se chvatně měsíce opomíjených dlaní,
obepnout je a třít, i když dnes není pod nulou.
Sevřít je natěsno jako stěny Sacsayhuamánu,
ani špičku nože nevklíníš.
Blízkost.
Trojklanný příliš krása znovu dosáhnu
jsi zůstávám
chopíš obepnout sevřít ani...
ještě blíž.
|
|
|
|
|
|
|
|
Moudrá slova, básněnko. Děkuju!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Někdy se zdá, že svírání člověka dusí, láska ale dokáže totéž, celkové resumé...nůž je sice tenký...leč bodnutí bolí, svírat tedy s citem, ať ho není třeba, ať krájí jen chleba...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dokud jsou pevný kosti, je to dobrý. Děkuju.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vážně, Špáďo? Došla mi slova a takhle to dopadlo. Díky!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tvjakost a mojakost, že by pevná kost, anebo?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poslední sloka, čtena trhaně, mě uchvátila svými (vlastně tvými) grády!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju, Jiří, víra a láska má různé podoby, ale cíl má stejný. Otevřené srdce to ví.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trojklanný...
moji optikou trojjedinný, pak obepnout, sevřít,
ještě blíž.
**
|
|
|
|
