Skromně vyrůstá zde z ticha
je bez jména a bez tváře,
sem procesí nepospíchá
za dílem slepce kováře 

a zašlé vsi hamru výhně

Pro dar lásky, Božích skutků
odpustit chci rád a vlídně
čas patiny na rzi smutku
Dnes ještě ne, snad později...

ta doba přijde, jistě, vím
k víře mi přidá naději
kříž samoty a pozdních zim

*