|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nedoslýchavý hlemýžď na mýtině
Říct, že pro mého mladšího bratra byla v základní škole vyjmenovaná slova, v nichž se po obojetných souhláskách píše ypsilon, tvrdým oříškem, je málo. Představovala pro něj vpravdě šutr tvrdosti nejméně korundu. V praxi to znamenalo, že bratrovy školní výsledky v českém jazyce byly tou dobou žalostné a známky z diktátů na vybraná slova ještě horší, až se na ně nemohl již dívat ani můj jinak flegmatický otec, a tak se rozhodl vzít bratrovu výuku gramatiky pevně do svých rukou.
Zhostil se toho úkolu důsledně a denně bráchovi dával diktáty přímo prošpikované vyjmenovanými slovy. Věty, jež vymýšlel, byly neuvěřitelné. Bratr to určitě cítil jinak, ale pro mě a matku znamenaly pravidelné podvečerní diktátové dýchánky zdroj zábavy, vlastně spíš pusté srandy.
Otec si bratra posadil ke stolu a diktoval mu třeba toto: »Nedoslýchavý hlemýžď na mýtině za plynárnou v Ruzyni bil motýly, což se nelíbilo lysému slepýši, který přežvykoval pýr a sypal hlemýžďovi třpytící se chmýří do příbytku. „Musíš si zvykat, ty kopyto," zavýskal slepýš na hlemýždě a smýkal se sychravým ránem k Litomyšli. Nachomýtl se u toho statný býk, který bydlel blízko Přibyslavi. „Co mi plýtváš bylinami, ty vyžle," povykoval na slepýše. Sysel a plyšová myš se tomu smáli, až se jim bystré jazyky na slunci blýskaly. Býk se dmul pýchou, ale sytý sýček myslil, že mu býk vzal sýr a dál dmýchal spor: „Budeš pykat býku za to, že vyješ kvůli pýru, zatímco u mlýna ti usychá pelyněk.“ Sýkora to viděla a vydra, která chytila syrové lýko plynoucí bystřinou, říkala, že se tam brzy, brzičko půjde pást kobyla a jiný dobytek. Hmyz zatím klidně polykal pyl, netopýr si pyskem slinil rozbité lýtko a z vysoké babyky to viděl starý výr. „To je výheň," zavzlykal hlemýžď a plížil se k Volyni. Slepýš se studem pýřil, ale býk vzal pytel pýru a klopýtal k městu, které se nazývá Bydžov, kde bydlel jeho syn. Tam smíchá pýr s jinými bylinami, umyje lyže i zbylý nábytek a může být spokojený.«
Moc vyjmenovaných slov otec neopomněl.
Matka, která se tomu smála, až se, rovněž vyjmenovaným slovem, zalykala, se však náhle otázala: „Proč tomu klukovi diktuješ tyhle voloviny? Vždyť to nemá hlavu ani patu?"
„To snad nevadí. Jde přece o to, aby se naučil vyjmenovaná slova."
Měl pravdu a navíc se výsledky jeho pedagogického snažení brzy ukázaly jako ohromující. Brácha zanedlouho ovládal vybraná slova, jako když bičem mrská. Později dokonce otce, který ho káral za to, že napsal měkké „i“ po „l” ve slově ližina, načapal na švestkách. „Ližina se píše s měkkým „i“, protože je to od slova líha, která leží na zemi, a ne od ruského slova lyža," vytmavil to otci. Musím skromně dodat, že jsem mu to poradil.
Bratr ovšem začal psát zase »zhromáždění«, »novinové správy« a podobné hrubky a já jen děkuji andělu gramatiky, že se je odnaučil sám. Další otcovy diktáty bychom už asi nepřežili. A stejně mám za to, že jeho příběhy vyjmenovaných slov nebyly tak nesmyslné, jak se matka domnívala. Vešel se mu totiž do jejich omezeného rámce co do kulis, postav, způsobu jejich jednání, logiky i místopisu sice značně svérázný a fantaskní, ale přesto celý poetický svět.
Léta Páně 2020, dne 4.8. věnováno autorem
kvaj
|
|
|
|
|
|
|
|
Jaroslave, myslel jsem, že schválně užíváš singulár, abys zdůraznil ženský rod tvé verze, byť já to tak nikdy neslyšel. Ale vy Pražáci máte různé podivné představy, třeba že v Plzni říkáme radvanec nebo zez Plzně, což nám v učňáku tvrdil češtinář-důchodce s podivným jménem Škapa, což má mnoho nelichotivých významů.V životě jsem to neslyšel a to ani jinde u nás, třeba u tety v Klatovech nebo u babi na Šumavě, kde bylo blízko do Chodské Lhoty, ba ani v Domažlicích.
Stejně tak jsem nevnímal, že bychom "zpívali". Ano, jsou v okolí svérázné osady, kde to nářečí přežívá, např. Kulíkov (Vejprnice), Kancov (Přeštice) či Klatovy a samozřejmě Chodsko.
Asi jako když slyšíš mluvit Pražáky těmi slangy, svérázný přízvuk má třeba Tomáš Souček.
Jj, na ÚJČ jsem fakt vysazený, protože člověk má ze školy i z četby nějak navnímáno, jak se co píše a co naopak je hrubka a najednou to buď povolí obojí nebo to změní naopak. Za Komančů tak aktivní nebyli, jen mne zmátli tím, že z oxydů a oxydace udělali oxidy a oxidaci, ale ponechali oxygenium...
Teď ovšem v tom dělají nehorázný guláš a z nás, co dříve měli z češtiny max. labuť, totální blbce! (. ❛ ᴗ ❛.)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Teď jsi mě zklamal, Shimmire. :-) Z kontextu je přece jasné, že šlo o překlep, mělo být v množném čísle dalamánky, jako dále píšu bosňáky. Ženský rod handra je pravděpodobně přenesený z němčiny. Hadr se německy řekne die Lappen, je sice také der Hader, ale to slovo má řadu významů. Aspoň moje babička, která měla německé školy od 1. třídy po maturitu, říkala pak v češtině hadra a místo dort dorta (od die Torte).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V Čecháh se ale neříká dalamánka (a pokud někomu "dala Manka", nechává si to galantně pro sebe, i kdyby mu dala jen pár přes kušnu!).
Co já vím, tak dycinky to byl (ten!) dalamánek, aspoň u nás na západě! To jen Slováci všechno překroutí, tam i hadr je handra, místo bedny debna a mlha je hmla!(✷‿✷)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Žil jsem asi třiatřicet let v Přerově, a všude na Přerovsku se dalamánku říkalo bosňák. Jako rodilému Pražákovi mi to připadala divné a musel jsem se nejdřív ubezpečit, že mají na mysli stejné pečivo.
Souhlasím, že tyto diskuse patří jinam. Na to vlákno se podívám.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Žiju celý život na střední Moravě, ale "bosňák" jsem v životě neslyšela. Možná se to používá spíše na jižní Moravě. Ale to je na delší povídání, komentáře by měly sloužit k něčemu jinému. Ale napadá mě-měli jsme tu před lety otevřené vlákno na diskusním fóru na podobné téma, možná by stálo za to ho oživit...
(lze najít na: Služby webu-Diskusní fórum-Témata Ostatní - Jak ti zobák narost..?)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Uzlíky na jazyku sleduji také a jsou v mnohém zajímavé a poučné. K tomu, jak se vytváří a vyvíjí jazykový úzus, následně kodifikovaný, jsem se ale dostal trochu už na fakultě. Kromě toho mě zajímá původ slov. Například mě zajímalo, proč se v Čechách říká dalamánka a na Moravě bosňáky. Příběh dalamánků je ale už dost známý. Prý francouzští vojáci začali říkat podobnému pečivu chléb z Německa čili pain de l´Allemagne - odtud dalamánek. No a na Moravu se prý toto pečivo dostalo nějak z Bosny.
Větné rozbory jsou podle mého spolehlivou cestou jak dětem češtinu znechutit. Nevím, co s tím, ale chtělo by to nějakou takovou formu, která by představila jazyk jako dobrodružství. U matematiky se to už částečně daří.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pardon, že se v komentáři vracím ne přímo k dílu, ale k pitomé huse.
S oblibou sleduji Uzlíky na jazyku, pořad jazykovědce pana Karla Olivy (má kolem jména ještě spoustu tiulů, ale ty teď nejsou relevantní) a žasnu nad původem a vývojem některých běžných slov. Třeba konkrétně ono "pitomý". To mě hodně překvapilo.I když jsem mnoho let povinně "studovala" ruštinu a znala slovo pitanie, nějak mi nedošel ten společný praslovanský základ a význam. Díky panu Olivovi se tudíž nerozčiluji nad "úpadkem" češtiny, jelikož vím,že kvanta "ryze českých" slov slov pochází odjinud a my jsme je pouze, notně pozohýbané a významově posunuté, přijali a přejali. Dělo se to celá staletí a děje se to dál.
Co mi naopak na dnešní výúce mateřštiny vadí, je nesmyslné lpění na větných rozborech. Vždycky jsem mívala z češtiny jedničku, ale popravdě dnes bych si s mnohými mluvnickými kategoriemi neporadila. Kdyby se místo detailní pitvy souvětí děti radši učily, jak porozumět čtenému a jak se umět vyjadřovat psaným textem....A kdyby se zábavnou formou učily o původu slov a bohatosti svého mateřského jazyka...ale to bych asi chtěla moc, že?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji. Otec občas předvedl dosud netušené schopnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jsi nějak vysazený na ÚJČ. NIcméně jazykový úzus češtiny se vyvíjí směrem k pozvolnému přizpůsobování psané formy formě mluvené. Ale třeba angličtina je v psané formě konzervativní, a proto se mluvená forma od psané hodně liší. Těžko říct, co je lepší. Kromě toho probíhá přirozený proces, kdy určitá slova a jejich tvary přecházejí do archaické oblasti, a tvary, které byly dříve hovorové, jsou nyní spisovné. Například slovo česat - tvar "češi se" je už jednoznačně archaický, "češu se" je spisové, ale postupně se na tento tvar tlačí dosud nespisovný výraz "česám se". Nebo třeba pitomá husa znamenalo kdysi to samé jako krmná husa. Jenže slovní kmen pit- v tomto výrazu vymizel a zůstala jen slova pitomý, pitomec, pitoma, jejichž význam je odvozen od chování krmých, totiž pitomých hus.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přiřazení odvozených slov k vyjmenovaným je ústupek pohodlnosti lidí, aby nemuseli odvozovat sami. Tento trend je však patrný ve všech oblastech lidské činnosti. Ale třeba pokud jde o toho mývala, tak to je slovo odvozené od slova mýt. Na tom, že je to cizokrajné zvíře, nesejde. Mýval je ryze český název. U kterých dříve vyjmenovaných slov je povoleno prát i/y?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Otec byl svérázný a kreativní, ten zájem o vzdělání bráchy byl jenom náhlým vzepětím. Nicméně nás všechny doma jeho diktáty bavily. Díky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mýval je obsažen ve vyňatém slově mýt. Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pěkně to tam našvíkal. A jak obratně je průběžně opakoval, aby náhodou synáček neopomněl. :) Paráda!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Maminka byla ženská a nechápala pokrokovou učební metodu, založenou na faktu, že co je spojeno s nějakou nesmyslnou souvislostí, to se už nesplete! Prostě taková mnemotechnická pomůcka. Sám jsem to využíval. A když syn měl v učebnici ta novodobě zmršená slova v jiném pořadí, kdy bych to nedal ani já, ale ta jejich slepice to chtěla právě takhle, také jsem synovi skládal pomůcky v podobě říkanek. Třeba po "s":
Ten můj syn hladový, sytý byl hned, sotva sýr syrový k svačině sněd! Etc... Říkal si to v duchu, jem ta vyjmenovaná slova nahlas.
Z toho náznaku je vidět, jak proházeli ono: sytý, syn, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat. Ona totiž i další slova byla řazena nesmyslně a arytmicky. Jenže učitelka to chtěla v tom pořadí, které si sama nepamatovala, ale kontrolovala dle knihy. Takové učitele i zmršitele učebnic i rodného jazyka z ÚJČ bych z fleku vyrazil!
Jaký div, že v tom dnes mají guláš nejen děti, ale i ti, co zažili školství v uplynulé třicítce let...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, když poklábosíš s wiki, dozvíš se, že mýval sice není původní živočišný druh, ale najdeš ho teď už i unás, hlavně na Šumavě a jižní Moravě!
Jinak s těmi vyjmenovanými slovy je kříž, protože v nich naši odborníci z UJČ udělali guláš, přiřadili tam řadu z těch odvozených teď tomu snad říkají příbuzných, slov, a naopak, navíc už to řadí podivným arytmickým způsobem...
A ještě u řady slov změnili způsob psaní, někdy povolují i oba způsoby, totéž nejen u i+y...Co si člověk pamatoval z četby, je teď jinak, aby si to blbci nepletli...
|
|
|
|