Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Najde se lektvar



Někdy se rány velmi těžko hojí,
jak bolest jizvy zanechá,
upoutá duši v neprodyšných kójích,
myšlenky praží na střechách

Některé šrámy obtížně se celí,
lehce vše znovu propuká,
je ale šance zotevírat cely,
není to jenom o rukách

Na nich se pouta sice snadno vidí,
tam uvnitř více svírají,
někdy záď lodi zamění se s přídí,
břehy pak kotvy sčítají

Chci najít lektvar, jenž ti opět dodá
pupeny, z nichž se rozvíjí
spanilý kvítek, který hladí voda
rosou a stéká po šíji

Chci s tebou hledat cestu, a to pro nás,
kde se to zlé již překoná.
Vlny se často silou tříští o sráz,
pěnu má pevně ve sponách

Chci s tebou plynout, ať jen zlé se tříští,
a něco lepší nachází.
Věřím, že přijde něco pěkné, příští
a dá nám stavět na hrázi
Léta Páně 2011, dne 8.6. věnováno autorem Marek
  
|<   01  02  >|
25.7.2011 | 7:05    Marek

Člověk se až diví, co vše si z toho můžeš vzít :-)))
24.7.2011 | 12:47    hanele m

@Marek napsal:

Díky, Martinez, rád Tě tu vidím - ono je to celé v obecné i konkrétní rovině zároveň, záleží, co si vezmeš...


no včil koukám že sem si vzala to "obésnější" ;-) ale neva - dnes si vezmu to obecnější tedy :)
24.7.2011 | 10:42    Marek

Díky, Martinez, rád Tě tu vidím - ono je to celé v obecné i konkrétní rovině zároveň, záleží, co si vezmeš...
23.7.2011 | 13:17    hanele m

tuhle jsem neznala
asi se mi víc líbí ty první tři.. že jsou takové obesnější :)
9.6.2011 | 12:02    Marek

Vždyť já vím, ale baví mě to - i proto, že máš pravdu :-))
9.6.2011 | 11:15    Indigo

Teda, kdyby jsme hráli válečky, nebo tak :), já se s Tebou přece nepřu.
9.6.2011 | 10:10    Marek

Dobrá, kapituluji, tak si dosaď třeba: "blanitá křídla, která hladí voda rosou, co tráví hostii..."
9.6.2011 | 9:41    Indigo

Ve snaze něco říci... jasně, že není myšlen, ale klišátko to je jako Brno.:) A to mi nejde pod kůži, ani na um, když jsi schopen jiných skvělých obrazů, no.
9.6.2011 | 6:24    Marek

Díky, Evo, za odkaz, potěšil a mrknu se.

Indigo: Chápu, ale ber to i tak, že to je psané jednak pro vás, aby vám to něco řeklo, ale i pro jednu konkrétní osobu, kde ten "spanilý kvítek" má své místo a není myšlen jako fráze... Snad to nějak zkousneš...
8.6.2011 | 22:24    Indigo

Člověče Marku, některé obraty mi až berou dech - neprodyšné kóje, myšlenky, na střechách, pěna ve sponách a jinde zas - spanilý kvítek a to o té šíji, hledání cesty pro dva mě zase mrzí.Odvrací mou pozornost a zaujatost k příběhu.Tak nevím co si s tím počít.
8.6.2011 | 19:52    Marek

Díky, Marto, jsem rád, že ses stavila, krásný večer :-))
8.6.2011 | 19:44    marta

obdivujem..jasná výpoveď, osviežená rýmom..toto vážne obdivujem
8.6.2011 | 12:49    Marek

Díky, Doto, měj se pěkně :-))
8.6.2011 | 12:48    Dota Slunská

Když je tělo v ohni a duše lapá po dechu, když člověk si sám nepomůže...jo, vzájemnost umí navařit velký životabudiče. A to nemusí bejt člověk ani čaroděj. :) Nejvíc se mi líbí první dvě strofy.
8.6.2011 | 12:45    Marek

Vůbec jsem na nic nenarážel, jen jsem konstatoval, že jsem rád, že Tě to snad úplně neminulo...

Knížce držím palce...
|<   01  02  >|