|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Láska
Děda říkal, že láska
je jenom štráfovaný měch;
jen chvíli nás laská
jak vítr ve vlasech.
O lásce psát já neumím
ani o květinách,
záhy rozplyne se jak dým
všechno to ich a ách.
Zbude jen tvrdý život náš,
však Bohu za něj dík,
vždyť se ani nenadáš
a jsi smrti nájemník.
|
|
|
|
|
|
|
|
Tahle je asi nejlepší, co zde od Tebe, Pavle, přistála.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Moc hezké. Líbí se mi hlavně láska jak šráfovaný měch
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Koukám, Pavle, jaký se z tebe vyklubal poeta! Ale to je dobře. Člověk se tím i uvnitř mění a naučí se vidět svět trochu jinak...:-D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Štráfovaný měch je náhodou náramně originální přirovnání. A jak tak o tom přemýšlím, dá se v tom mnohé najít. Ich a ách je taky výstižné, s nadsázkou i bez nadsázky. A pak že neumíš. I mně se tvá báseň líbí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
O lásce bylo napsáno i řečeno snad už vše. A přece, když se někde objeví, bývá čerstvá jako jako ten vítr ve vlasech.
Pěkný kousek, Pavle.
|
|
|
|
