|
Osamělost
Po cestě z cihlové drti a rozmlácených střešních tašek slyšela louka písně hebké od vláken dyftýnu až po damašek a vůně polí darované z věna když mraky čepité jak pivní pěna kulily se doztracena Některé dny jsou jako havířovy dlaně vypouští čížky z klecí zaprášen usmívá se na ně křehkostí svobody jsa v nitru raněn
jak si tak ladně a přesto ostře jsou až se slzavou krásou brady roztřesou Má rád /nic to neznamená/ rád o tom píše /nic to neznamená/
Léta Páně 2021, dne 21.11. věnováno autorem
Dota Slunská
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
