|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
prostřeno
je prostřeno
k letnímu hodování
zvonky se obtěžkané sklání
a kopí jitrocelu vzpíná
stmívání sládne jako doušek vína
obloha rdí se
když slunko črtá na ni
znamení tajuplná
v bezbřehém moři
dál za vlnou jde vlna
v blaženost zapomnění
je prostřeno
- a žádný archanděl tu není
Léta Páně 2022, dne 2.7. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|
ľudia zabudli na hodnoty, ...sme tu len na krátky čas a svet je taký krásny...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Léto za létem, léta za léty a jitrocel stále hojí.
Je v ní moment pozastavení a cítím i něhu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Příjemná letní lehkost z ní na mne zavlála ke mně zní.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju všem, kdo jste se zastavili a četli. O to víc, že veršotepání mi jde tak nějak čím dál tím víc ...ztuha.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pro mě krásně dvojsmyslná báseň. :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Andělé někam odešli. Možná kolem nás létají v kosmických lodích, možná zmizeli úplně. Svět marně čeká naději, protože Boha stále víc ztrácíme a náhradu nemáme. Ale o tom ta báseň není. Prostě nevím, co bych řekl, tak plácám nesmysly.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pěkná báseň, má v sobě klid a mír a stejně je čímsi rojitřená. Připomněla mi sezení na verandě v Lukách, chvíle kdy jen řeka šumí. Většinou po pár hodinách strávených tam začnu psát.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Navzdory tomu, že se v básni objevuje několik známých zobrazení, mě čímsi přitahuje. Možná vyústěním?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je prostřeno a prázdno k tomu, jen pírko polechtalo tkáně zapomnění, vždy něco bylo, teď už není...zůstaly zvonky
|
|
|
|
