I.

přišla na svět potichu
paní stiskla matce břicho
čekala za sklem - nedotkla se dechu
řekli - skloňte se k vodě
soustřeďte se na oči
možná je to naposledy
kdy váš zrak hoří opravdu něčím
holčička místo pláče zpívá

-

další a další skleněný déšť
buší do prsou a hlavy
leží jak želvička ve výloze
babička trhá dveře
doktor přešlapuje
"myslel jsem že jste rozumná
a vy se tu celá
rozpíjíte žalem"
holčička stáčí na babičku hlavu
místo zpěvu
brečí

-
v porodnici spletli váhu
prý se narodila
těžká Barbora
je křehká - spí - nezemře - ne
svět ji dlouho
bude motat hlavu


II.

ani ses nedotkla mléka
saješ kouře z trubek
ulpíváš na chutích a nikotinu
časem pod vlivem chemie
zrezly tvoje vlasy
část tebe rozpůlila vůně cukroví
na pólu z mouky
- pahorek

pupeční šňůra drží tvůj dech před spaním
jak řekl lékař - tohle bude trvat
zvrací proto že je plná péče
chceš být sama
nebo středobodem ptaní
zda opravdu už sníš?
matka šeptla:
promiň
zapila jsem tě desetkrát lihem
bylo mi zle
tenkrát jsme tě
ještě nečekali

-
v rok jejího narození
budoucí milý
vláčel vláček sněhem