Davidova žena Mary zemřela v automobilové nehodě a jeho celý život se zhroutil. Žili spolu pouze krátce a David ji velice miloval. Neuměl si představit život bez ní. Bloumal po bytě a toužil, aby se mu vrátila, a jeden večer se mu tato touha splnila.
„Jsem tady,“ slyšel její hlas.
„Kde? Kde jsi?“
„Nemůžeš mě vidět, ale jsem tu. Budeme navždy spolu.“
David byl bez sebe radostí. „Můžeme jít do postele?“
„Nemůžeme, nejsem živá. Navíc, naše postel je pořád ještě rozestlaná.“
Byla to pravda. Od její smrti David zanedbával nejen domácí povinnosti, ale i sám sebe. Nepral si šaty, málokdy se sprchoval a v prací si od něj lidé odsedávali. Jeho přítel Martin si uvědomil, že to tak nemůže nechat. „Davide, nemůžeš takhle žít. Já vím, miloval jsi Mary, ale ona je mrtvá a ty jsi živý. Musíš se o sebe starat.“
 
Ale teď, když se Davidovi zjevila Mary, všechno se změnilo. Dostal nový smysl života, bude žit pro ni. Vypral si šaty, pořádně se osprchoval a uklidil byt.
„Ahoj Mary, ať už jsi kdekoliv. Jak se ti líbím teď?“
„Je to lepší, ale kdy jsi naposledy luxoval?“
„Promiň, na to jsem zapomněl. Udělám to hned,“ a David běžel pro lux.
„Vypadáš mnohem lépe,“ řekl mu Martin druhý den v práci.
„Ano, dělám to pro Mary. Zlobila se na mě, že všechno zanedbávám.“
„Ale Mary je přece mrtvá.“
„Ano, ale přesto spolu můžeme mluvit.“
Martin si pomyslel, že David začíná skutečně bláznit. David potřeboval okamžitou pomoc, potřeboval novou ženu, a Martin byl rozhodnut mu ji najít.
 
Mezitím, Mary nebyla nijak spokojená s Davidovým novým životem. 
„Neutřel jsi prach od té doby, co jsem zemřela. Luxuješ jen když ti řeknu. Proč máš v kuchyni plno špinavých talířů?“
„Ale Mary, jsi mrtvá a tohle je teď můj byt.“
„Ano, ale pamatuješ, že jsem ti slíbila, že budeme pořád spolu? To znamená, že na tebe budu pořád dohlížet.“
David cítil, že tento slib se mu už moc nelibí. „Mary do mě rejpá,“ stěžoval si Martinovi.
„Mám pro tebe bezvadné řešeni, určíte se ti bude líbit,“ a pozval Davida na příští večer do restaurace. „Tohle je Anita,“ představil ji Davidovi. Večeře byla dobrá, Anita byla sympatická, situace se vyvinula podle očekávání a David se musel Mary přiznat:
„Mary, drahoušku, našel jsem si jinou. Budeš se moc zlobit?“
„Ne, nebudu. Nakonec, ona je živá a já ne. Odteďka na tebe bude dohlížet ona. Ale buď opatrný na to, co si přeješ. Mohlo by se ti to vyplnit,“ a Mary zmizela někde v podsvětí.
 
David byl rád, že rozloučení s Mary tak dobře dopadlo a pozval Anitu na romantický večer k sobě domů. Přišla včas, políbili se a David ji zavedl do obývacího pokoje, kde už čekala láhev vína. Připili si na život spolu a Anita se zeptala: „Kdypak jsi naposledy luxoval?“