|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Na výsostech...
proutění andělé zpívají své Hosana
spícímu nemluvněti
mám k tobě blíž má lásko
a víc než kdy jindy
se objímám jen vlastní náručí
starodávné ticho padá na osamělé chodce
rybám opět scházejí paví chvosty
pach slunovratu mlčky trpí
s duší na talíři...
Léta Páně 2023, dne 17.12. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
milí chlapci, moc děkuji...pro livebeta..jsem ráda, že tak působí a pro jaryna..požehnání je třeba všem  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tahle tvoje báseň, milá Básněnko, je pro mě jako magnet, od kterýho se nějak nemůžu odtrhnout :) Je to fakt dobrý
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Věřím Tvým veršům... nechť Ti přinesou požehnání...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milá Tesso, ten Tvůj komentář je skvělý, myslím že bys jej měla prezentovat jako svoji slunovratnou báseň..( p.s....a rozumím :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vláďo já se vždycky těším, co vymyslíš za šprým, díky nezklamals :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju má milá poetická dívko za uvedení na sklo, nic není takové jak se zdá, naděje ale nezmizí nikdy...:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Četla jsem tuhle básničku dvakrát, poprvé pro pocit a podruhé pro komentář, a naskládalo se mi samo od sebe do řádků tohle (divný, že jo, ale třeba mi rozumíš...)?
je ticho na výsostech
sklizeno po přáních i hostech
a bílým koním zas šediví hříva
je ticho na výsostech
jen duše němý povzdech
když stíny čmářou po zdech
je láska jediné, co zbývá
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cítě se okounem, co nemá chvost,
výsostmi okouzlen navýsost!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Krásná, povzbudivá, nadějná. A silně poetická.
|
|
|
|
