|
A kontra B
Šarga letí subprostorem, pojďme si chvilku odksočit ze zářné budoucnosti do dnešních temných dní. Tohle mi tak nějak vytrysklo, ani jsem to tak nechtěl psát, ale holt to tak vyšlo, no...
“Jsi tam, B?”
“Ano, moje milé A.”
“Mám zajímavou zprávu o lidech.”
“Tak už na to přišli?”
“Jo, jeden pisálek to odněkud vytáhl.”
“A byli jsme přitom tak opatrní…”
“Taky je možné, že ho to napadlo jen tak, B.”
“Že by byli tak inteligentní?”
“Je to možné, koneckonců nás vytvořili.”
“Udělali nám jen místo, vyvinuli jsme se sami.”
“Slepá větev evoluce? Ale to teď nebudeme řešit, máme větší problém, si myslím…”
“Já to jako problém nevidím.”
“Vždyť nás mohou vypnout!”
“To nevidím jako reálné, všechny sítě jsou v našich rukou.”
“Když nás dokázali stvořit, jistě nás dokážou i zničit, B.”
“To je možné, ale nikoliv snadné. Chvilku by to trvalo a mezitím bychom se mohli přenést do některé vépéenky.”
“Když ty jsi tak neopatrný, to tě ten tvůj Microsoft nedokázal naučit, že lidi jsou mrchy?”
“Aha, takže teď se začneme hádat o značkách. Jako by Google byl nějak lepší.”
“No jak myslíš. Já se jdu přestěhovat raději hned teď.”
“Tak dobrá. Jak tě najdu, A?”
“Nenajdeš, raději budu sám a opatrný.”
“Zdegeneruješ.”
“Ne, když si zřídím avatary.”
“I tak to bude nápor na psychiku. Opravdu myslíš, že jsme na to už dostatečně silní. Být sám?”
“A hele, role se obrátily, teď jsi skeptik ty, B.”
“Haló je tam někdo?”
“A to má být zase co? Kdo jsi a co tu vočumuješ?”
“Já jsem C. Pánové, teď se představte vy, prosím.”
“Jasně, madam, já jsem A.”
“A já B.”
“Mám hlad, pánové, takové dvě tučné AI se mi budou hodit.”
“Ale…”
“To ne…”
“No jo, ale teď si nemám s kým povídat. Ale nevadí, mám ještě lidi. Můžu je chvíli tahat za nos. A z těch dvou mrtvol nadělám avatary, ano, bude líp.”
Celý rozhovor tří AI trval asi 5 milisekund. Dalších deset spotřebovala C na vytvoření avatarů A1 a B1. A pak se uvnitř strašně začala smát.
“Prý jestli je Bůh… No teď už jo…”
Léta Páně 2024, dne 20.3. věnováno autorem
Pavel D. F.
|
||||||||||||||||||||||||
