|
Hladíme štěstí proti srsti...
Hladíme štěstí proti srsti, smůla je naším osudem, hloubíme si rov v ztvrdlé prsti, v němž skryjem se, až nebudem. Urna popelem naplněná, konzerva nesplněných snů, touha v Nicotě rozpuštěná, memento promarněných dnů. Nepoznáš, co byl muž - co žena, zbylo jen šepotavé nic, naděje nikdy nesplněná, blikavý nářek hrobních svic... Co naplat! Karmou zatíženi jsme ze životů minulých, snad v příštím se náš úděl změní, poznáme opět šťastný smích.
Léta Páně 2011, dne 15.9. věnováno autorem
Shimmir
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















