Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Epocha vľúdnej
Už stačilo,
do nešťastia sa neodbieha
pre soľ, či múku, lebo cesto z neho
kvasí nie do chleba.
Dva zápory v jednom výdychu
a predsa vyčkávam na vzducholoď,
na hrejivú do zvyklostí,
smiešne, tak plačem.

Vytekám do triezvej pre donkichotov,
pre chladných do vizionárky,
vskutku nerobím nič,
iba miske váh som nahmatala zarovnanie.
Sebe hrboľ, v ktorom sa tiesnila zúrivosť,
vypustená s láskou nedobehla,
filigránsky štýl.


Léta Páně 2012, dne 6.5. věnováno autorem Flávia
  
|<  01   02  >|
6.5.2012 | 19:17    Sendy

Hele, tady chybí adminskej koment. /:-) Ty tak zvláštně kladeš slova, že mě to nutí se vracet. A chvíli mám pocit, že jsem pronikla až úplně na kost, a chvíli zas pluju po povrchu, drbu se na hlavě a říkám si: "Bože, co to je, to něco tam uvnitř, co se mi nedaří uchopit?"
Přiznám se, že tady mě trochu mate interpunkce. Ale to je, řekla bych, můj problém.
6.5.2012 | 18:04    Dota Slunská

pre soľ, či múku, lebo cesto z neho
kvasí nie do chleba.
Dva zápory v jednom výdychu

tohle mi vzalo dech a musela jsem se přihlásit, i když jsem netušila, co k tomu budu říkat...takže se asi vrátím za čas, až to vstřebám a dám „za střízliva" komentář. jo, umíš verši opíjet a ta závislost na nich je moc příjemná.
|<  01   02  >|