Uklidni se, Jindro. A neříkej mi "vole". :) Husy jsme spolu nepásli.

ty vole! ty tady pises tohle a pak frflas, ze pisu sracky? nevyjadruju se k dilu... ale komentum... myslim, ze je neco na tvoji strane spatne... co by to tak mohlo byt?

Já nevím, myslím, že dál to rozpitvávat je ztrátou času. Můžeme jen česky konstatovat, že to stojí za ho... a nezdá se, že by se to mělo lepšit... spíš naopak, a nikdo z nás to neovlivní.

Jenže přírodní zákony, které je třeba ctít k tomu, abychom přežili, jsou pořád stejné. V pravěku, jako dnes. Mění se jen technická vyspělost civilizace.

Dík za koment, Jordy. Ale vždyť my můžeme velice jednoduše odvodit chování pralidí studiem přírodních národů. Někteří jsou pořád na úrovni doby kamenné. Jistě vyznávají stejné hodnoty, jako lovci mamutů. Život pralidí byl drsnější, ale férovější, než dnes. Na tom se myslím všichni shodneme. :D

Člověk od člověka samozřejmě platí to, co píšeš, Cindo. Každý má k penězům jiný vztah. Jenže já jsem to myslel spíš globálně. Mám takový pocit, že těch, co mají k penězům nezdravý vztah, přibývá. A společnost jim v tom velmi fandí... z mamonu se stala modla, nový trend. Jakoby naše budoucnost stála na penězích. To je to, oč běží.

Máš samozřejmě pravdu, Newivo. S tím, cos napsal, ani polemizovat nejde. Takže jen pro vysvětlení motivu vzniku tohohle dílka. I když autor by nic vysvětlovat neměl. :-)

Prostě jsem se jen zamyslel nad stavem duše člověka nacházejícího se tzv. na "okraji společnosti". "Sociálně vyloučeného", to jest každého, kdo nemá prachy... Nutně se cítí, jako odpad určený k recyklaci.
Co se asi děje v duši bezdomovce? Já si myslím, že něčeho takového byl lovec mamutů ušetřen. Požíval všeobecné vážnosti, když se zranil, tlupa jej opečovávala... a ne, že ne, dělají to i vlci! Každý člen smečky je při lovu potřebný. Když zestárl, stal se stařešinou, nejváženějším členem tlupy. Měl tolik žádané nou- hau. Dnešní vztah ke stáří? Mám pokračovat?

Takže shrnuto. Bezdomovec jednadvacátého století požívá neskonale vyššího materiálního standardu, než lovec mamutů z doby kamenné. Vše potřebné si totiž bezplatně obstará z popelnic...
Lovec doby kamenné oproti němu naopak požíval neskonale vyššího morálního standardu. Tlupa mu nikdy nevzala jeho důstojnost. Když spáchal něco velmi nepřijatelného, byl prostě zabit, obětován bohům. Nebyl psychicky trápen, nebyl ponižován, nikdo z něj nedělal nulu, nicku... a nepopásal se na tom.

Tohle jsem měl na mysli při psaní těch pár řádků, které vyvolaly takové vášně. ;-)

Sendy, pokud se tě má reakce dotkla, omlouvám se. Tak nebylo myšleno. Chtěl jsem naznačit, že lidé po narození opravdu nestojí na stejné startovací čáře, i když to tak na první pohled může vypadat. Nic víc v tom nehledej.

Jardo, souhlas. Akorát nevím, jak hořej prachy. Pálit, či záměrně poškozovat platidlo, to je trestný, ne? :D

Každá doba měla, má a bude mí svý pro a proti. Já zase závidím ve filmech s Oldřichem Novým dámám tu galantnost pánů, tu poetiku a trochu naivitu, co z toho trčí, jak si hrajou a obě strany o tom ví... ta doba se líbí zas mně, ač vím, že zdaleka nebyla idylická.
A o penězích? Mám na to asi takovej náhled - jako mladý rebelové jsme jima opovrhovali, jako starší jsme zjistili, že se bez nich neobejdeme, pokud budeme chtít žít, bavit se, bydlet, vychovávat děti. A s postupem času a zkušenostma zas zjišťujeme, že je sice potřebujeme, ale nemá cenu se hnát za horentníma sumama a podřídit tomu vše, protože jen finance, co má člověk čas a chuť si užít, mají smysl. Jde o to najít ten kompromis, to, co je v životě pro tebe důležitý a za těma prioritama si jít. Pak může bejt určitě po svým šťastnej lovec mamutů, bezdomovec i milionář.

Nedávno mi rostla osmička. Nedokážu si to představit bez analgetik nebo antiflogistik... To tam s největší pravděpodobností neměli. A když si někdo zlomil nohu, což se asi vzhledem ke stylu jejich života občas stávalo, tak nejen, že to dost bolelo, ale asi to měl spočítáno, počítám. A co slepák?
A peníze že neměli? Možná, ale institut obchodu ano. Vždycky se přeci měli lépe ti, co měli víc zboží k výměně - asi v tom nebyl až takový rozdíl oproti dnešku (zaplať pánbůh za peníze, kdo by se tahal s pazourkama a pšenicí po kapsách?). Jen holt měli nižší nároky. A ještě něco: neměli možnost přečíst si knihu Pí a jeho život od Yanna Martela a to já jim opravdu nezávidím.

Protože si lidé jsou rovni pouze de iure, ale v žádném případě de facto, vzniklo zotročení jedněch druhými už dávno před průmyslovou revolucí a vznikem peněz. Když jsme u těch cromagnonských tlup, jedna se vrhala s řevem na druhou a koho nezabili, toho vzali do otroctví. Svět nebyl "spravedlivý" nikdy, protože konec konců i ta spravedlnost je lidmi vymyšlená kategorie. Z hlediska nacistů znamenalo vyhlazení Židů vrchol spravedlnosti. "Zlatý věk" lidstva je marné hledat ve vzdálené minulosti, je to ideál utopistů.
Text jsi sem určitě nevložil zbytečně, jak vidíš, těch několik polemických řádků vzbudilo pozornost a odezvu, jakou jsem sám nečekal.

Žili v tlupách. Společně lovili, milovali se… vychovávali potomstvo...a navzájem se zabíjeli.
Jejich život byl vždyckytvrdý, velmi často krutý, a spravedlivého v něm nebylo nic, protože vždycky zvítězil ten silnější, chytřejší a bezohlednější. A to všechno dlouho předtím, než nějaký idiot vymyslel peníze…

Já tedy pralidem nezávidím. Myslím, ospre, že si to poněkud idealizuješ a zjednodušuješ...

...může se zdát život lovců mamutů romantický, dobrodružný, ale neměnila bych ani na půl roku. V okamžiku zranění a nemoci, jsi vypuzen na okraj společenství a mohls být před tím třeba její náčelník. Ne, neumřeš hned, ale v okamžiku nouze budeš první na řadě, komu tlupa odepře jídlo a ochranu. Budou se chovat racionálně. K vynálezu platidel (ať už zlata nebo jiných komodit), potažmo peněz, dojít muselo. Jsou modifikací potravy, bezpečí a vlivu. I když relativní, protože v každé extrémní situaci, kdy jde o život, je jejich hodnota silně proměnná.

Moc se mi nelíbí útočný, osobní tón, ke kterému jsi bez důvodu přešel.
Práci mám, protože jsem to pracovní místo vytvořila, a donedávna i dvě další. Krom toho, že jsem pracovitá, jsem i odpovědná, takže pro nemoc i stáří jsem již dnes dostatečně zabezpečená. A nadto zvládnu -nejen finančně a materiálně- podporovat azylový dům, dětský domov a kambodžského studenta (no, studenta - žáčka). Nekupuji na dluh a peníze si nepůjčuji, takže mě exekutor asi sotva navštíví.
Co dodat? Trošku jsi přestřelil.
A propos: Člověk může číst myšlenky velikánů a přitom klidně zůstat svůj. :)