Každé ráno je anonymní, protože den, který se jím otvírá, je neznámý, ještě se nestal a my nevíme, co od něj čekat. Teprve těsně před usnutím ho můžeme pojmenovat, abychom se pak probudili do dalšího anonymního rána. Tohle mě napadlo po přečtení názvu. A když jsem dočetla celou báseň, dýchl na mě jakýsi smutek. Neboť pobouzet se opřená hlavou o náhodný hrudník bych nikdy nechtěla...
Má tvoje báseň vrstev víc, než se na první pohled zdá...

ak je to tak
tak ma to teší

no... báseň, ktorá mi veľmi sadla a chválim ju...
veľmi dobre spracovaná myšlienka...
presne pre oči a sluch...