LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Do čaje rtuť

Prohrál jsem v lásce, sražený na zem.
Marně tu křísím mrtvý cit.
Místo těch květin měl jsem já blázen
nosit ti, lásko, kyanid.

Zemřel jsem citům, teď žiju chlastu.
Sarkasmus nechám volně téct,
když prázdné flašky vracím na stůl.
A kam že smích? Smích na skřipec!

Jen jak ty flašky prázdná slova,
už je to dávno a cit můj chcíp;
ten kdosi bez srdce mé srdce kamenoval
a bude hůř, vždyť bylo líp.

Ohrané ticho? Zlámané fráze?
Jsem o srdce kratší a buď jak buď;
místo těch květin měl jsem já blázen
radši ti do čaje míchat rtuť.

Léta Páně 2012, dne 23.1. věnováno autorem Jan Hornicek

Kategorie: Poezie vázaná

|< 01 02 >|


	23.1.2012 \| 17:30 Jan Hornicek

			Evi, určitě beru ten dojem. Ona ta výstavba té básně je taková. Vychází z komunikace na jiném literární serveru, kde jsme s kamarádem kritizovali místní kliku srdíčkový citařů. Oni nepíšou ze slov, ale z pocitů a většinou jsou to bláboly. Srdíčkovej cit. Samý klišé a bolístka. Takže jsem tuhle báseň pojal tak napůl srdíčkocitovej a tou druhou půlkou se tomu vysmívám. Prohrál jsem v lásce, sražený na zem. Marně tu křísím mrtvý cit. (ó jak bolavé a sladké, naivní a dětinské) a vedle stavím blázna a kyanid. Tak celou báseň. Cit můj chcíp.

	23.1.2012 \| 17:27 Jan Hornicek

			Neboj, Ospre, to už je za mnou. Báseň je ze těch starších. Takže hlavu vzhůru, život je jedna velká hra a vzpomínky jsou tou nejsilnější zbraní! (viz eXistenZ)

	23.1.2012 \| 15:52 ospre

			Pokud jde o zpracování, jako laik nemohu zodpovědně posoudit. K obsahu: zklamání v lásce bolí podobně, jako ztráta blízké osoby. Znám to... V každém případě by mi ale nikdo nestál za to, abych si kvůli němu zkazil zbytek života. Takže raději žádný kyanid, žádnou rtuť... hlavu vzhůru, vypnout hruď. ;-)

|< 01 02 >|