Shimmi,
tak klasiku zase opraš
ať kritikům dojde dech
pro vzpomínky nebo pro špás
slova jsou jak pytel blech
;-)

Tak to jsme na tom stejně, Jiří! I když některé inovace se setkávají s nepochopením...;o(
jen malé upřesnění, nepíšu se tu německy, ale anglicky i když foneticky to vyzní stejně.:Q)
.Ale stejně:

Shim je blecha v angličtině,
mir je rusky svět,
když nejsi mysli líné,
dojde Ti to hned!

Myšlenky jsou jako blechy,
ne každého pokoušou,
tu se dotknou nebes střechy,
jindy zas až na dno jdou.

A básník, co s nimi hrá si,
do veršů je umí dát,
/ať jen kritik rve si vlasy,/
básni srdce kus dá rád...*)

Moniko,
jsem rád, když autorka výrazně jiného stylu přijímá i "klasiku", k níž se často ve svých básních vracím.
Dík!

Dolphi, Live,
vaše komentáře jsou mi potěšením a povzbuzením, že dílo nebylo napsáno zbytečně.
Děkuji!

Flavi,
jde o nazírání na báseň a poezii vůbec. Každý ji chápe ze svého pohledu a můj je právě takový. Děkuji za milá slova.

Schimmire,
děkuji za veršování (klasické). Ke stylu kasiků se snažím přidat výrazy a obraty, které v dřívějších textech nejsou obvyklé.

uz jenom to stridani rymu je dost zajimave, obsah tez :)

moc se mi zamlouvá to tvoje houpání v starým křesle "s rukou na dnešní internetový myši":)

ja si ťa takto rád čítam JC...
je to tvoj rukopis, tvoja poloha a moje potešenie...
nemôžeme predsa písať všetci rovnako...
potom by to nebolo ono a bola by nuda...

Prvý a šiesty verš je ako dar z neba. Pre dotyčnú.
Tvoje verše JC sú útočiskom poetického slova.

Ta touha marná jen
když květem ohně vzkvétá
tam uvnitř plaší sen,
snad od počátku světa

milován být, mít rád,
pak citů karavany
nutí nás veršovat,
když nadále jsme sami.

A klasik méně známý,
jehož styl mám však rád,
zas inspiraci dá mi,
jak básni srdce dát...*)

Mně se Tvé verše líbí Jiří a na chvilku jsem už měl málem na jazyku jméno onoho méně známého klasika, jenže poznání se náhle rozpustilo jak sněhová vločka, když se dotkla horké dlaně. Neprozradíš ono jméno?
Také mám pár oblíbenců, které zde sotvakdo zná. Třeba Martin Balta /Zbytečná láska/, Růžena a Otokar Žižkovi /Výšky/ aj...A taky přejímám jejich styl a hledám u nich inspiraci či pouhé potěšení...~!

Pokouším se psát v různých formách i stylech vázaného verše. Někdy je podnětem báseň i méně známého klasika, jehož styl mimoděk přejímám. Beru to jako výzvu zvládnout atmosféru a formu, jako ti mnozí přede mnou. A nemusí jít nutně o vyjádření vlastního pocitu.
Děkuji vám za poznání a upřimná slova.

v téhle tvé jsem se nějak ztratila, ač myšlenka je mi jasná, tak vzletnosti je pro mne už asi příliš. nějak poslední dobou ujíždím spíš na té civilní struně poetiky, možná to léto, možná cokoliv jiného. takže sice napsaná opravdu dobře, ale jako čtenářku mě dnes minula.

'je to vznešené a dýchá to'
něco v tom smyslu jsem chtěla říct, jen nějak nemám slov.

být to napsané jinak, nebyl bys to ty, Jiří - je to vznešené a dýchá to atmosférou zámků nebo salónů (před)minulého století