|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Není jedinej?
Neplakala. Jen se opírala dlaněmi o desku kuchyňského stolu, a v hlavě měla šílený zmatek. Bála se, že omdlí, že se jí podlomí nohy a spadne na tu tvrdou podlahu a už nikdy, nikdy nebude mít sílu se zvednout. V uších ji hučelo a před očima se dělaly mžitky. Kde je? Kde teď je můj muž?! Zhluboka dýchala a pomalu se jí vracela schopnost zaostřit. Podívala se na okenní rám. V keramickém květináči tam stál brambořík. Rudý jako krev, které by se v ní před chvílí nikdo nedořezal. Sedla si ztěžka na židli. Prohlížela si motýly, které na květináč před pár lety namaloval její syn. Přinesla tehdy domů hit. Barvy na sklo a David jí k narozeninám daroval brambořík ve vlastnoručně vyzdobeném květináči.
Mělo ji to napadnout. Copak je slepá? Najednou chápala, viděla, spojovala si vzpomínky do jasného obrazu.
Jenže co teď? Jak dál? Co řekne manželovi? Co holkám? Rozplakala se. Potichu, bolestně, opatrně v sobě dusila vzlyky a místo kapesníku si oči utírala utěrkou na nádobí, kterou držela v ruce.
První se ve dveřích objevila Jana. Přijela z práce. „Proboha, mami, co se stalo?" zastavila se ve dveřích kuchyně. „David..." řekla a Jana si sedla vedle ní. Objala ji kolem ramen. „Tak už ti to řekl?" „Jak dlouho to víš?!" podívala se na dceru s výčitkou v ubrečených očích. „Asi tři měsíce." „Cože?!" téměř vykřikla. „Tři měsíce? A co Lenka? Ta to ví taky?" Jana sklopila hlavu a přikývla. „...a táta?" „To nevím, táta asi neví nic. Vždyť je věčně v práci a od té doby, co David studuje farmacii, se s ním pořádně nemá o čem bavit."
Jana se zvedla a odešla do pokoje pro kapesník. Vzala matce mokrou utěrku z ruky a hodila ji rovnou do pračky v koupelně. Vrátila se do kuchyně. Neuhýbala pohledem před vyčítajícíma očima své mámy. Usmála se a řekla: „Mami, je živej, zdravej...a není jedinej."
Matčin pohled ji najednou vděčně pohladil.
„Nebreč.." řekla Jana. „S Lenkou si nedělej starosti a s tátou ti nějak pomůžeme. Pojď, upečeme mu k večeři žemlovku, bude mít hned lepší náladu..." mrkla na mámu a ta se konečně usmála.
Jana přiběhla s mísou jablek. Seděly u stolu a loupaly je, když do kuchyně vstoupil David s Jirkou. „Nepotřebujete pomocníky?" zeptal se opatrně.
„Ne, "odpověděla mu matka. Podívala se na Jirku a řekla: „Doufám, že jíš žemlovku."
Léta Páně 2012, dne 10.10. věnováno autorem
Marcela
|
|
|
|
|
|

|
|
Vidím, že nepřestanete. Tak už si
ale pište sami, jakej jsem zvrhlík. To totiž není o pochopil - nepochopil, ale jak Cinda napsala, kdo z toho nepochopení začal dělat DIVADLO.
UŽ TO PÍŠU ASI POČTVRTÉ: JE TU TRESTNÉ SE NA NĚCO ZEPTAT? a už ani neodpovídejte, už mne to přestalo zajímat.:(
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Dík, midi, vystihl jsi to přesně tak, jak byla myšlena. Těší mě to.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Marcelo, ptala ses, kdy jsem pochopil :-) Mě téměř stačilo - Tak už ti to řekl?" „Jak dlouho to víš?!" a úplnou jistotu jsem získal s větou „Mami, je živej, zdravej...a není jedinej"
Homosexualita mě taky nešokuje, ale upřímně se sám sebe tážu, co bych to se mnou udělalo, kdyby můj syn nebo moje dcera... nebyl bych určitě štěstím bez sebe... a o tomhle rodičovském vyrovnávání ta minipovídka hlavně je, aspoň tak jsem to pochopil pro sebe.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
beare, horko těžko jsem odignorovala tvou reakci, že "máš u análu", brala jsem to tak, že jste na sebe zareagovali vznětlivě a já nevidím do důvodů a tím to zvadne. ale nemyslím, že v téhle konverzaci bych měla napomenout Marcelu, nebyla na tebe sprostá. tebe jsem napomenula až když to nesmyslně pokračovalo a dal jsi tam smajlíka s "fakovákem"a začal jsi psát něco o dalších lidech a serverech promiň, ale to už je přes čáru a trvám na tom, že taková diskuze pod dílo nepatří. pokud byste se oba drželi jen probírání díla, nebyla bych zasáhla vůbec, jsem toho názoru, že pokud je potřeba umí mít Marcela dost prořízlou pusu i klávesnici, aby si spory řešila sama. já chtěla tohle neplodné mlácení prázdné slámy jen utnout. nestraním ani jednomu z vás. pokud máte potřebu, pokračujte v diskuzním fóru, ne v komentářích pod tímto textem. díky za pochopení oběma.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Takže Vy tu, beare, na mě budete zvedat prsteníček, napadat mě a pak si vymýšlet odůvodnění k Vašim invektivám? Vaše" zásady" jsou tu jasně čitelné. Ať si každý, kdo má zájem, udělá obrázek sám.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Nevyskakuj - na mně to nefunguje. Není to jeden člověk, ale protože já mám určité zásady, tak jsem jich zeptal, zda mohu použít jejich jména. Nechtěli.. a já to respektuji. Můžeš si myslet co chceš - na to ti kašlu. Jsi tu uživatel jako já, tajk se podle toho chovej a nehrej tu na nás tvoje divadélko. Nejsi žádná privilegovaná osoba - na to se tu nehraje, tak už dej pokoj a vytrvej... Cindo - ano, ale buď spravedlivá a sprdni taky tu ženskou. Já s tím agresívním psaním nezačal. Pokud mne tu nechceš - smaž všechno, co jsem vložil, a já opustím server s pocitem, že jsem zdejší atmosféru přecenil. Mně Marcela seděla jako autor a nejen odtud. DO PYTLE - JÁ SE JEN NĚCO ZEPTAL A CO Z TOHO VZNIKLO? JÁ BYCH I TA JEJÍ DÍLA MOHL ČÍST BEZ JAKÉHOKOLI PSANÍ ČEHOKOLI, jenomže mezitím si na mně otevřela tu nevymáchanou klávesnici. Nejsem žádný uličník, aby mne tu peskoval kdokoli. Jí se tvá slova netýkají - snad proto, že už tu působila? nebo proč? Je to vlastně k smíchu - jak já si liboval, že je tu klid... Navrhuji celou tu konverzaci smazat a ukončit.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
bear, tak a dost! Plácáš tu nesmysly a když už jsi mě takto napadl, doplń Tvé tvrzení, prosím, alespoń jedním konkrétním autorským nickem, který kvůli mně odešel z Písmáku a kdo z nich, konkrétně kvůli mně, tam přestal psát. Je to všechno lež a nesmysl a nechápu, proč mě tu pod mým textem takto napadáš. Dále pak- až zde uvedeš konkrétní nick o který Tě žádám, buď tak hodný, splň svůj slib a nevšímej si mě tu. Děkuji.
Cindo, děkuji, ale budu ráda, když bear zde svá tvrzení veřejně doloží. Jinak si o něm budu nucena myslet, že nemluví pravdu.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
bear, prostor pod díly druhých autorů by nikdy neměl sloužit k praní špinavého prádla z jiných webů a k osobním invektivám, ale pouze k okomentování textu. to jsi udělal již v prvním komentáři, není potřeba dalších emotivních výpadů s neslušnými smajl-gesty. pokud má kdokoliv s nějakým jiným členem osobní problém, prosím, aby ho řešil buď soukromě nebo debatou ve fóru. to, že mi někdo, někdy, někde jako člověk nesedl, by mě nemělo ovlivnit v debatě o jeho textu - a pokud cítím, že jsou mé antipatie natolik velké, že se přes ně nepřenesu, je asi lepší díla dotyčného autora ignorovat. držme se, prosím, zásad slušného chování a neplevelme pod díly. děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Marcelo - ty jsi negativní živel. Kvůli tvým invektivám odešli i lidi z Písmáka, a pár jiných přestalo psát, jenomže já se nenechám od kohokoli vytočit, spíš z toho mám srandu. :D Nejvíc svědčí o tvé povaze to, že jsem napsal kladnou kritiku, na jednu věc jsem se zeptal a ty vyvádíš jak hysterka. Odpovídáš tak, že je to stejně k ničemu. Holky nemusí být automaticky dcery. Mohou, ale nemusejí... Jirka je už někdo známý - pokud by to byl někdo, koho vidí poprvé, pak by to byl mladý muž, jehož teprve náš homouš představí. Pár lidí tu myslí jako ty - pár lidí myslí jinak. Já jsem pragmatik. /:-)
Jo - a plním tvé přání. Píšu naposledy. Drž se mého příkladu...:°;
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tesso, dík. Vím, že ty nejsi "líná" se rozepsat :-) to zase neumím moc já. Ráda dávám lidem čas...jenže internetové čtení je jiné. Čtenáři spěchají, přelétnou řádky a pak, namísto zastavení, obviní autora :-) No, což, každý jsme nějaký.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tak jsem se ještě vrátila. Příběh osekaný až "na kost" znamená, že se autorka nebabrala v žádných rozvláčných detailech, že viditelně neventilovala věty typu : Proč zrovna můj syn? Co tomu řeknou sousedi (ostatní příbuzní, kolegové v práci...)? Co se stalo, že právě on není stejný jako všichni ostatní? Můžu za to já?....a přesto tam všechny ty nevyslovené obavy, předsudky, pocity viny a co já vím ještě, jsou a velmi čitelné. Umění zkratky nezvládá každý (já taky ne, když už jsme u toho). Tady bylo zvládnuté na jedničku. "Jádro pudla" jsem objevila u :„Mami, je živej, zdravej...a není jedinej." Poslední věta to pak potvrdila.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Víš, co, bear. Pokud je Ti to tam , kde uvádíš, budu jen ráda, když mě napříště mineš bez komentu. Navíc, když Tě netěší kritiky psát, kvůli mně se rozhodně nepřemáhej. Chtěl jsi odpovědi na to, kdo je Lenka, kdo Jirka. Snažila jsem Ti je dát. Nedovolávám se žádného souhlasu, to už je hodně přes čáru... pouze jsem se zeptala, kdy ostatní z komentujících "odhalili" o co jde. Zajímá mě to totiž.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
hele čtu znova, zvláštní, nevím proč ve mě první slovo vyvolalo asociaci přívalového pláče...snad ten strach z omdlení a pádu bez síly se zvednout=zvláštní jak pusobí to slovo, to ne=jsem prostě nečetla nabo neviděla jinak to hroucení se nechápu dál , chjo
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
čtu tu povídku a nevim o co gou, co se stalo tatovi, že matka plakala? pak je tam hodně dětí hodně jmen, tak říkám si, přečtu komentáře třeba pochopim a jooo z komentu jsem teda pochopila že je něco se synem, ale furt nevim proč matka plakala? v dnešní době se přece homosexualita nebere jako nemoc nebo hřích..?mám kamaráda, jehož syn peče ten nejúžasnější chleba-stoji se na něj fronty (na ten chleba)a lidi málo zajíma, že žije s mužem nikoli s ženou, je dobrý člověk tak nač pláč a hroucení se, je fakt že každý vnímá situejšn jinak, tož tak
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Holt nejsem vnímavý čtenář. Proč bych se rozčiloval - mně je to u análu, jak a co píšeš. Já píšu kritiky nerad a jenom tam, kde se domnívám, že to bude přijato. Občas se holt! seknu. Promiň, že jsem se o tvou tvorbu zajímal. Už se to víckrát nestane. Nech se plácat po rameni a hádej se, dovolávej se souhlasu, je to pohodlnější, než přemýšlení. Nakonec ti ještě děkuji: ušetřila jsi mi spoustu psaní kritik, které nemám rád. /:-)
|
|
|
|