|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
ze sebe...ven
můj rozum uklouzl
po ostří času
setnulo logiku až někam k pasu
cosi se změnilo
snad v srdci mikroklima
zapomeň na bílou
to modrá ve mně dřímá
byť ještě neví, že
je smutek dávno ztracen
už netluču o mříže pozemské gravitace
najednou můžu žít
kam dřív jsem nedohlídla
v trhlinách realit
snům narůstají křídla
Léta Páně 2016, dne 8.12. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|
... za přečtení...díky.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No ba, Špáďo...sklenka leze do peněz a její účinek nic moc. Fantazie je zadarmo ak mání bez ohledu na otevírací dobu hospod a obchodů Dík, žes nakoukl. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Někdo pro sny zkouší sklenku! //
Ten však hned je zpátky z venku //
zas v životní realitě.//
Dál jenom sní o svém žitě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo, rezko, občas to není bez bolesti...ale ten let potom!!
Dík za zastavení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
v trhlinách realit
snům narůstají křídla
ten růst není bezbolestný...
Tesso Tesso Tesso, tvůj hřebíček je ostrý...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taky mám Nerudu ráda. A jestli jsi v tomhle textu našla jeho byť nepatrný závan, pak to bylo víc, než jsem tam vložila, což mě samozřejmě těší, Doremi.
Pro mě je, hanelko, bílá barvou sterility a konvenčnosti (ano, ty bílé svatební šaty tomuhle přesně odpovídají). Modrá skrývá naopak hloubku, a tím i neomezené možnosti, protože v té hloubce lze narazit úplně na cokoliv. Dík, že jsi četla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Klidně si vezmi bílé, Hano,
naděje se naplnila a sny... ?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, tak že by to byl důvod pro bílé svatební šaty?  a i mně se básnička moc líbí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...naskočil mi Neruda. A to ne jenom tématicky, ale i uchopením. Líbí moc, Nerudu já ráda.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Odhalils mě. Věděla- a občas bylo zatraceně těžký se vracet. Ne, že by to teď bylo lehčí. Teď když už vím, co reálnej život obnáší (což mi jako dítěti bylo skryto), utíkám tam "ven" o to raději. Dík, že ses zastavil, live.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
trochu si dovolím parafrázovat "Billa Šejka"..
co realitou nazýváme - pak jinde snů stejně nazíváme (a naopak , samozřejmě)  já u tvý moc pěkný básně určitě nezíval, jen mi přijde, že tohle jsi musela přece vědět už jako malá holka  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To mám radost. Díky, lajko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
najednou můžu žít
kam dřív jsem nedohlídla
každy si vybral to svoje... aj ja ,pekná báseň Tesso  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V trhlinách realit si každý může dělat, co chce...jde jen o to najít je a protáhnout se jimi...ven... Dík, básněnko, že jsi četla.
Vážně, Doto? Že by ta dlouhá pauza? Ale možná je to tím, že tohle není ani tak báseň, jako spíš snůška pocitů.
Potěšils mě, Marcone. Žes četl třikrát a pokaždý ses v pořádku vrátil zpátky...
Jiří, děkuji za vpuštění na sklo. Bílá má odpískáno, teď je v kursu tardisově modrá
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak tady bych tě, autorko, neodhalila. Jiný soudek, hmmm, proč ne.
|
|
|
|
