|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nelze podpírat vzduch
Řekl jsem řece,
že se o mě může kdykoli opřít
ona jen pokrčila břehy
roztřásla se do delty a řekla
že by ráda poskytla to samé
Nemůže
Vítr rozhodil větvemi stromů
podivný kruh
uzavírající se tehdy,
když se konečně objevil splav
a voda hřejivě laskala nohy s oblázky
Pak že kameny nemají průduchy
Bylo to zvláštní
celou dobu jít za svou hvězdou
a nedbat Polárky
že nedokáže ukázat sever
Víra hvězdy rozsvěcuje
Jenže
když byly světové strany v pořádku
pochopil jsem
že je cesta vyloučená
Nejde podepřít řeku
jež kdykoli ztratí vlnu,
kterou vás má nadnášet
Pohladil jsem ji po rákosí
a dal volnost
proudění
Léta Páně 2011, dne 25.8. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
To jsem rád, midi, díky za zastavení.
Je to taková jedna zastávka na mé pouti...
Rád jsem Tě v sobotu poznal (dá-li se v tom okamžiku mluvit o poznání) osobně, a ne jenom Tebe...
Měj se
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I když je první strofa nejsilnější a další jen rozvíjejí, mě to nerozčiluje.
Já mám rád věty rozvitý :-)
A rozvíjíš vcelku dobře, aspoň pro mě je tam málo hluchých míst, jestli vůbec nějaká jsou, to jsem třeba jenom já hluchý k některým slovům, obratům a obrazům.
.. závěr je moc pěkný, pohladit řeku po rákosí a dát volnost, to je pro mě fajnový okamžik.
Líbí se mi tenhle příběh a jeho podání ! Je mi to blízké !
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cítíš vše, co tam je, nebo lépe, co jsem tam dát chtěl...
Dík oběma...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
citim z toho beznadej, smutek a zaroven silu, citim z toho lasku, ale kdo vi
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hmmm..Ćetla jsem si to nahlas, nepřebývá mi nic,je to tak nějak hodně ze života, smutné ale nejen to.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doremifa: Možná pravdivost příběhu mu dává i jistou podobu krásy... Díky za zastavení, pěkný víkend :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...stejně jako Tesse, se mi hned vybavil Malý princ.
Moc hezký příběh. Líbí se mi vyústění, kdy jsi řeku vyvázal ze slibu a dal jí volnost
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jardo: Já to tak vzal a pochopil. Máte s Indigo pravdu, pak už je to jen omílání břehů, možná důležitý tak pro mě...
Faun, Mirka: Díky oběma za zastavení a názor,
všem dobrou noc :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rozčilování je tak nějak expresivnějc vyjádřený, než by zasloužilo Prostě je to svýho druhu povzbuzování oblíbenýho borce.To je jasný :) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
první strofa byla výborná
ostatní mi už jen ročilovalo Souhlas s Jardou, až na to rozčilování. Prostě do tý první strofy jsi dal všecko cos dál jen opisoval v možných variacích. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A já mám z Tvého příběhu dobře na duši, i když voda teče a břehy se melou. Při čtení jsem si přála, aby k Tobě voda pomluvila lidskou řečí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že tohle je nejcivilnější věc, co jsem od Tebe četl. A proto se mi nejvíc líbí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nedal jsem avíza, napravuji...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marto, těší mě, že jsem Ti trochu kápl do noty :-)))
Tessa: Možná proto, že Malý princ měl svou lišku... Ale ne, to je zase metafora, kterou bych musel vysvětlovat, každopádně, vidíš, ukazatel k Malému princi bych neviděl, ale když jsi ho zmínila, trochu tam ten příběh je...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hm, neviem, či uvolnená náladovka
cítim medzi riadkami
nenaplnenosť túžob
a
ten záver..zaťala som silno zuby
pekne si to, Marek /opäť tak trochu v mojej tónine :-))/
|
|
|
|
