Díky, ještě jsou to pořád stromy, ale pařezy z nich budou co nevidět...

Tahle je parádní, až kouknu na vánoční stromeček, nebudu myslet na dárky, ale vzpomenu si na Tebe a na ty pařezy...

Jsem moc rád, Ivoši, žes měl kudy jít, to mě velmi těší. Měj se hezky :-))

Moc se mi líbí Marku! Hezky, neotřele vedeš čtenáře myšlenkou, která žel - mnohé dosud míjí!

Sendy: To mě tehdy také hrozně naštvalo...

Indigo: Tak snad někdy příště...

Mějte se :-))

Pět let jsem vydržela bojkotovat Lidl, protože kvůli jeho stavbě pokáceli v Chomutově u stadionu staletou lípu. Štvala mě ta arogance, se kterou město ani developer nevzali v úvahu návrh občanů lípu zachránit. Mohla stát uprostřed parkoviště, obehnaná plůtkem a třeba i lavičkami. To by ale Lidl přišel cca o 4 parkovací místa. Grrrrr!!

Mně se stalo tohle:
Název - Čas pařezů a pak sousloví vánoční doba. Hele, já už nemohla číst dál. Mi ta idea, která mě vlastně nikdy takhle nenapadla tak dostala, že jsem se nebyla schopna soustředit na další čtení. Musim přijít jindy.

Díky, Honzo, prostě mi to tak přišlo na jazyk, vím že uvedené rýmy samy o sobě jsou poněkud lacinými. Dík moc, že ses rozepsal...

Myšlenka je sdělená a kompaktní. Dovolím si něco málo ke zpracování. Něco se mi líbí, něco ne tak docela. Líbí se mi tvé skvělé navazování a prolínání motivů: Řezali tupě, nikdy nezaostří
zkalené bělmo na krev pahýlů.
A další. Tohle je vážně paráda. Mohlo by to působit příliš okázale, kdybys to nepodával s takovou lehkostí, ale právě ta lehkost tam je a je to supr.
Nelíbí se mi rýmy: řetězů/vítězů, pařezů/pavézu, pahýlů/ kanylu. Prostě tak se mi nelíbí. Nejsou zrovna inovativní... K tomuhle vždycky dodávám Gellnera a jeho nesmrtelné: Má řeč je hrubá, jak můj smích/ a jako moji známí/ a alkohol - to soudil bych/ taky nepřidá mi

Špáďo - já vím - ale tohle je něco jiného...

To s těma klukama byla tragédie, raději nemyslet...

Co naděláš, když úředník od stolu bouchne do razítka…
Na druhou stranu si představ, že strom je vedle cesty, má už na kahánku a najednou vítr trochu víc zafouká a… Nedávno se to stalo ve Zlíně…

náhodou říkal náš hajnej, že školky se sázej právě na prořez.
.tak jakej pláč a stromek jsme mívali tak dlouho až shodil jehličí a tím nám řekl, že už ho to neba a pak nás ještě v kamnech zahřál

já vím, báseň je o něčem jiným, škoda kácet vzrostlý stromy..

Díky, Jiří, vážím si Tvých veršovaných návštěv, jsou inspirující...

Zvoní v rytmu rezignace,
v rytmu sešlapaných práv,
kde každý churav, nikdy zdráv
bude svojí pravdou splácet

Dluhy vzešlé z deprivace
dávno zešílených krav
ve výlohách, k nimž se dav
žene vlastní soudnost ztrácet...