|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
vyhráváš
skoro už si nevzpomenu
jak hýbáš rty když se mračíš
a kam až vede od úsměvu
vráska vždy když mi ho vracíš
už to prostě nevím jistě
byť se intenzivně snažím
pořád stojím v jednom místě
metr od zdi na nádraží
a pořád tomu nevěřím
ten pohled mrazil v letní den
tys vstoupila do dveří
a nevrátila ses mi ven
teď nevím jak se vyhnout zlobě
když mě drží cizí ruce
když mé štěstí žije v tobě
a rozum sebou donucen
mě celou silou táhne k sobě
k sobě: směrem z Florence
a tváří se tak škodolibě
má snad v tobě spojence?
Léta Páně 2012, dne 11.9. věnováno autorem
rumová
|
|
|
|
|
|
|
|
všem děkuju, že jste se stavili:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Klasické "vztahové" téma osobitně zpracované. Že upřednostňuji vázaný verš, tím je mi dílo bližší. Jen k sobě // škodolibě mě poněkud zadrhlo.
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Použitelné jako materiál pro písňovej text... jako báseň, pro mě osobně ne, poněvadž z toho hrozně trčí "rýmy".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Řekla jsem si to, co Cinda. Docela jinak psaný, než co jsem od tebe dosud četla. A to jsem nad tvou profilovkou strávila hodně chvil. Báseň jak život.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
trochu to odlehčit, zironizovat a máš vcelku dobrej písňovej text. Vlastně jsem myslel, že tu v kategoriích nově je, ale nevidím ho. To ale není otázka na tebe.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tak tady bych autorku nepoznala ani kdyby mě mučili.
díky tomu, že znám řadu tvých textů, mě to vede k tomu, že ti tenhle text věřím a beru ho jako surovej materiál, vrženej na papír z potřeby vypsat se z citovýho deliria. takový chvíle jsou v životě každýho a i básník má nárok na indispozici.
každopádně jsem přesvědčená, že tohle bys uměla napsat daleko líp - po rumovsku :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ja mam takovy srozumitelny veci nejradsi... pekna!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
první čtyři řádky mi namluvily vyznání (ve čtvrtém bych možná použil čárku, místo slova " vždy " )...potom, jistě - místě, zlobě - tobě- sobě. Nevim nevim
A konec stejně jako u hanele m. Líbí. Celkově pozitivní dojem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
závěrečný rým Florence a spojence se mi líbí, jinak mi přijde jako by ses vrátila někam na začátek v tvorbě
|
|
|
|
