|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
..transformační..
D o s e d a l a
jsem ve své rotaci
tou hrubou vertikální osou
až ku hladině vodní plochy…
A z velkých kol se vytvářela malá
střevíce stály ve vodě a vlasy v oblacích
doslova oživlé znějící imperioso
trvání života z epochy do epochy…
Stál opodál
Měl v kuši šíp
však kupodivu sklonil jeho hrot
a přitom pozoroval moje vznášení…
Pozorně sledoval
oblačný větru shluk i ostrovtip
a nechtěl propásnout, až vymaním se z pout
až rozprostřu se nebo proměním
až hmota dojde cíle
a cíl ho pohltí
až z šedi černobílé
dokráčí On i já konečně ke smrti
a z ní pak někam dál…
Měl proklát mě, však opět zaváhal
Oběť by vyvolala změnu obrazu
proto jsem do hrdla si šíp svůj vnořila
A nejen já, i celé okolí změnilo tvář
I formu výrazu
Voda se vzpěnila
jak aprílový kalendář
co splnil svoji podmínku
Vězení otevřelo okna dokořán
by osvobození si našlo cestu ven
A co fakt stojí za zmínku;
že ta vzájemně spjatá těla
/ Venušanka a Saturňan /
se rozletěla do všech stran
v čase, jenž jim byl přidělen
barevně rozbujelá
substančně navátá
Konečně sblíženi
..Eadem Resurgo Mutata..
/ povstali v téže podobě, a přece změnění /
Léta Páně 2011, dne 24.5. věnováno autorem
šuměnka
|
|
|
|
|
|
|
|
nebylo tedy jednodužší je vymazat z nabídky, když jsi autor a přesto Tě iritují??? dáš-li lidem prostředek, težko pak můžeš hledat chybu u nich, že se ho chopili, je to prostě lidská vlastnost a stačí ji jen eliminovat na počátku vlastním konáním...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
no, to máš blbý, oni jsou někde nevyhnutelný, poněvadž nevidíš-li druhému do tváře a neslyšíš-li intonaci jeho hlasu, pak je mnohdy linie vět méně čitelná v podobě, jakou má pisatel na srdci... asi tak - nic víc, nic méně
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já tam měla smajlíka :)) halóó, to bylo nadnesený - ještě jich pár určitě dám, jestli mám něco ráda, tak výzvy, a tady to pro mě výzva je už jen z uživatelského hlediska, natož pak z množství rozličných názorů :) děkuji Ti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@šuměnka napsal:
Nadprodukci?? tak to sem ani nebudu dávat Ty další, co v té sbírce mám - protože to si ten koment neumím přestavit
Prostě do některých básní to tak patří, a právě u této význam těch pár slov každý zná, a latinský citát je přeložen... Kždopádně i Tobě děkuji velmi pěkně za zastavení ...jak, "nebudu dávat...?" šmankote, to ať tě ani nenapadne! Přece cílem komentáře je zprostředkovat autorovi dojem, který jeho text zanechal, nehledě na to, že vnímání poezie je tak flexibilní, závislé na tom, zda se v dané chvíli potkají nálada autorova s naladěním čtenáře. A pak taky chutě. Já, kupříkladu, jsem neměla ráda olivy. A teď? Po lžících! Chci říct, že z jedné básně nelze formulovat názor na tvorbu. To by mě ani nenapadlo. :) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nadprodukci?? tak to sem ani nebudu dávat Ty další, co v té sbírce mám - protože to si ten koment neumím přestavit ;-)
Prostě do některých básní to tak patří, a právě u této význam těch pár slov každý zná, a latinský citát je přeložen... Kždopádně i Tobě děkuji velmi pěkně za zastavení
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...nejblíž je mi asi názor "newivo". Přesně na místech, která vypíchl, jsem se zarazila také.
Použitý jazyk a snové vize mi navodily atmosféru Valhally, Prstenu Nibelungů, nebo tak něco. Rušila mě nadprodukce cizích slov, která jakoby do navozevé atmosféry nezapadala, ale ji rozbíjela. Nicméně snové vize jsou zprostředkované originálně a naléhavě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To Marcela;
nad tím jsem se musela už jen pousmát - kdokoli s fantazií je asi pro "efekt" - já ty příběhy prožívám, já je vidím, já si je umím zhmotnit, umím si je víc než představit, jsem v nich a dohledávám informace, aby dávaly jak smysl, tak měly nit počátku a konce - a je logické, že ačkoli někdo jim nevěří, jinému otevírají oči do světů, kam by se sám neuměl dostat, ale najednou dostává..
Rozhodla jsem je vydat až do dokopání přáteli - píšu bez snahy po sobě něco zanechávat - pomáhá to předevší mně - a už fakt, že tu něco mám obhajovat mi bere chuť další přidávat, protože psaní je pro mne radost...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To jardaJJ;
víš, literární weby mohou i mají různý charakter, a stejně jako obyčejní lidé, milující knihy, nerozumím debatám spisovatelům v literární kavárně, tak se prostě na Literu schází jen partička lidí, kteří k sobě hovoří obyčejnou řečí - ano, někdy v tom může být pochlebování, charakter lidí nezměníš mávnutím proutku, nicméně, pokud nerozumí, mlčí či se zeptají na souvislosti - nikoli srazí... V tom je asi ten podstatný rozdíl - ta potěcha, nikoli honba za kvalitou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Celé je to příliš psané pro efekt a vykonstruované, nevěřím té básni ani jeden verš. Promiň, ale toto ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pro mne, píšícího převážně o věcech daných a konkretních, je dosti obtížné najít klíčovou dírku, potažmo klíč k tomuto výtrysku ryzí obraznosti. Minusy? Jedině snad exaltované - např. /měl proklát mne, však opět zaváhal/proto jsem do hrdla si šíp svůj vnořila/ pasáže a také závěr, který mi svou exkursí do galaktických končin připadá příliš konstruovaný.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pamatuju si tvoje díla z Literu (před lety) jako básně plné bohatých a přesto srozumitelných obrazů... a vidím, že si pamatuju dobře. A je to stejný zážitek jako tehdy. Inverze občas používám taky, takže mi nijak nevadí, ba naopak, dávají textu lehce dramatický nádech.
Finis coronat opus, říká se.Tvůj závěr je skutečnou korunou básně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mně se na tvém psaní líbí to, že umíš odít myšlenku do šatů, kterých by si mnozí ani nevšimli, a třebaže to někdo může vnímat jako stínítko, mně to poskytuje širší rozhled a vhled do vnímání jiného člověka, jeho cítění či fabulace. Baví mě to, tyhle rozostřené příběhy, jejichž kontury si může čtenář bohatě dokreslovat vlastní představivostí a nemusí se bát, že zabloudí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
děkuji za odezvy, za pohledy z druhé strany, které se rozhodně v takovém měřítku na Literu nevyskytují a jsou pro autora velmi poučné - to je nová, příjemná zkušenost, číst kritiku a podívat se na své dílo očima konzumenta...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Znám autorku i tuto báseň. Nepřekvapuje mě. Jako řada jiných. Realita neprožitku vyvolávající snové fantazie, transformující se do poněkud konkretnějších obrazů, končící v realizovaném prožitku. Z osobního pohledu vítám poněkud nepravidelný, ale dobře volený verš. Jazyk i slovosled bych nenazýval "umělý", spíše charakteristický pro celou neskutečnost fantazie. Prolíná se tu jakoby dvojí jazyk: podmanivá alegorie (první čtyřverší, na př.) s ortodoxně vysvětlovací narážkou ("A co fakt stojí za zmínku") Nevyrovnanost nebo záměrné zvýšení plastičnosti?
Každopádně dílo stojí nejen za přečtení a sám ho považuji za koření, kterým však není radno plýtvat.
Jen délka díla je pro mě poněkud nad míru, Nejspíš tím, že já takové "imperioso" citů nemám příležitost prožívat.
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vítej a dík za dílo protkané i několika filozofickými otázkami (např.: až hmota dojde cíle, o přidělení času či trvání života z epochy do epochy).
I když tuším, že těžiště či spíše cíl této básně je poněkud jinde (představit polohu, do níž se asi nejraději stylizuješ), jsem zvědav, z kterého hrníčku své pestré tvorby to sem nasypeš příště...
|
|
|
|
