já vím, nesnáším, když nemám pravdu...

Avi, prosím.
Za každou cenu, nuceně?Nikdo Tě přece nenutí.

Všechno na světě člověk může chtít, jen ne to, aby se mu chtělo. F.N

Tak naposledy.Neříkám, že Tvá díla někdo zde nechce prezentovat. Ani mě nenapadlo.

Jde o právo volby ustrnout, či se rozvíjet.Howk.

Na jednu stranu bych to chtěla umět, ale ne za každou cenu, nuceně...
nemusíte moje díla prezentovat, sama nevím proč nejsem jenom na Epice

Využít dobře zavedeného a osvědčeného, nevylučuje psát co cítíš. Chabý argument.
Navíc tím co jsi nyní řekla, jsi čas který jsme u Tvého díla všichni strávili, nazvala zbytečným.

Hledáš-li pouze porozumění ze stran obsahu textu, fajn, chápu.
Ovšem ačkoli amatérský literární web, neznamená to, že zde prezentujeme nutně jen špatná a neprofesionální díla.
Každý má právo volby.

Já se nechci řídit pravidly, píšu co cítím... není to dokonalé, ale moje...

Takže bych Ti doporučila nastudovat něco o versologii a tím souvisejícího. Kolikrát už bylo řečeno, že i psaní je řehole. Pokud chceš něco dělat správně a nejsi zrovna geniální talent (netvrdím že nejsi) je třeba to studovat ze všech možných úhlů a možností a vůbec.

Reálná a Perníkáři?

Umím psát vázaný, relativně-to nechápu.

Sice nesdílím názor Jardy-nejdřív vázaný, potom volný verš, ale nemusím mít nutně pravdu.

Pro ilustraci bys mohla nějaké dílo ve vázaném verši vložit.

to I will die all alone na konci na mě vždycky křičelo ;)

pardon, zapomínám na to, nezvyk ;)

spíš doom, mám poměrně přesnou vizi ... něco jako Saturnus - All alone ;-)

já umím psat vázaný, relativně...

toto moje dílo si celkem umím představit pronášené do melancholické hudby...

ptám se na poezii volnou, protože pod tímto "heslem" jsem to vkládala ;)

a pořád nerozumím tomu, proč můj volný verš není volný verš

Co je volná poezie? Nevím, snad něco jako volná láska?.:)
Ptáš-li se na verš volný, pak nejjednoduší je nakouknout např. do Wiki:

Volný verš je verš, v němž se zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj. ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek, ani se v něm nevyskytuje konstantní počet slabik ve verši.
Je však možné, že se ve volném verši pracuje s dalšími prvky, které naproti tomu nevyužívá obvyklá prozódie, jako je například tempo či větná intonace. Může se v něm ale pracovat s rýmem, asonancí či dalšími prvky, poměrně častým prostředkem je také vynechávání interpunkce, častá je také práce se syntaxí. Velmi častou variantou volného verše je to, že se v textu samotném sice vyskytují metrické prvky, nicméně nejsou v celé básni shodné (např. po trochejském verši následuje daktylský, po tomto daktylu zase jambický atd.). Často jsou veškeré metrické prvky zrušeny zcela. Někdy se také vyskytují básně, které jsou sice psány vázaným veršem, ale verše jsou rozděleny jako volné verše bez ohledu na metrické prvky.
Volný verš poprvé použil americký básník Walt Whitman, je velmi rozšířen v moderní poezii jako projev opovrhování konvencemi „staré“ literatury, které pro řadu současných básníků představuje mj. vázaný verš.
Termínem volný verš někteří autoři (např. Václav Černý) překládají italský termín verso sciolto, technicky vzato se však o volný verš nejedná, neboť verso sciolto označuje nerýmovaný jedenáctislabičný sylabotónický jamb. Doslova sice verso sciolto znamená "volný" či "nespoutaný verš", avšak pouze ve smyslu verše nerýmovaného. Volný verš v českém smyslu tohoto slova je v italštině označován jako verso libero (svobodný verš).

Ale i v noci pracuje centrála hlavy.
Drnčí v ní telefony a svítí signály.
Tvé srdce všechno slyší a cítí.
Nepřestřihl jsi dosud drát
a v zubech nepřekousl pupeční šňůru.
A život jednou prožitý tak rychle nezhasne.
Doznívá dlouho, bolí, sálá a žhne.
(Vilém Závada:Poslední rozloučení)

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%BD_ver%C5%A1

A co je tedy volná poezie?

Je třeba si uvědomit, že zpřeházený slovosled, či rozdělení projevu do řádků, nedělá z textu poezii.

V textu pak hledám záchytný bod, který by posunul retardaci obsahu i děje zastíněného lyrikou, neúspěšně.

Vnímám jako polo-realitní rezignaci v rámu vlastního sebezkoumání, směrováno k něčemu, co mi zůstalo skryto, stejně jako zde zvolený způsob pro využití interpunkce.