|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
O talíři
Vlastně existuje jen dvojí dojem, nic mezi tím, a stále stejné překvapení, když celistvý, malovaný talíř po babičce a rodičích visí léta nad kuchyňskou linkou, vyhýbají se mu podzimní tahy kejhajících hus a smečky zdivočelých psů všech možných i nemožných ras, až jednoho dne v rozpolcené vteřině zahlédneš, jak letí na podlahu, na zdi, kde pořád visel, uvidíš šklebící se tenkou škvíru. Co se rozprostírá za ní?
Léta Páně 2011, dne 7.11. věnováno autorem
midi
|
|
|
|
|
|

|
|
Co se rozprostírá za ní? to je oč tu běží minulost, vzpomínky, blednou před zvědavostí ..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Něco po tom létajícím talíři na stěně zůstane vždy, pokud tam visel dlouhá léta, jak psáno. Minimálně nevybledlá malba pod ním. Kdybych si odtud odnesl jen tohle, dosti jsi pro mne učinil. Jinak - zaujaly mě "tahy lkejhajících husí" či "smečky zdivočelých psů". Jako symboly čehosi důvěrně známého.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pře hodně dlouho jsem napsal text songu pro jednu rockovou kapelu a v něm bylo: zůstaly mi po Tobě jen mapy po obrazech - světadíly na tapetách...
No, nějak se mi to při čtení téhle věcičky oživilo.
Vždycky mě fascinoval pohled při stěhování na prázdné stěny, kde se najednou vyjímaly stopy po nábytku, obrazech a.... talířích
Takže tomu tématu ( i když malinko z jiného úhlu) rozumím.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
midi, bohužel i já mám takové texty. Nebuď línej, je Tě škoda.:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Dík všem za zastavení.
Vorona - nu ano, talíř ze stěny nám sletěl, holt nic nevydrží věčně
Indigo - máš pravdu, že nejsem žádnej poeta, asi bych měl psát prózu, jestli vůbec něco, ale jsem línej... a tenhle text jsem vychrlil na papír na jeden zátah během chviličky, což u mě nebývá obvyklé a tak nějak se mi zdálo, že nechci nic dodávat/měnit...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pár tahy téhož štětce je tu náhle úplně jiný obraz... Šklebí se nevratnost, šklebí se střepy úzkostně uchovávaných vzpomínek...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Styl nebo způsob poetického podání mi zřejmě uniká. Určitě však úžasnej podklad pro zpracování látky.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Cynika ve mně napadlo: Nechtělo by to statika? :) Ale jinak souhlas s Tessou, nic není věčné.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Co se rozprostírá za ní? Nevím, nechci to vědět, ať je to, co chce, rozbilo mi to talíř, vzpomínky a život.V jedné chvíli tu jsme a ve druhé už ne...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
hej, občas aj z nás padajú tanieriky roky sa vyhýbajúce ťahom husí a svorkám psov zostanú len vyškľabené praskliny za ktorými sa rozprestiera.............
..ja som si túto líniu textu vybrala
|
|
|
|