Donne: Díky! Jen v té nostalgii nesetrvávej příliš dlouho. Mám tu i veselejší kousky...;-)

Vorona: Dík za info! Rozhodně jsem se Tě nechtěl dotknout, ale ten nick a podoba s jistou osobou z atmních krajin mne zmátly, stejně jako fakt, že čteš Sexuální praxi od Thomase Glynna, což je spíše pomůcka pro pány a ještě s jistým omezením, protože vychází ze zvyklostí anglosaského světa, který se přece jen poněkud liší od toho našeho. Knížku mám doma, dala mi ji kdysi má ex-tchýně, čili jakjá říkám:ET! Zkoušel jsem zveršovat svedení zarputilé panny, ovšem s nevalným účinkem...X$(

Pro mne krásná básnička.Zapadla mi do nostalgické nálady dnešního pošmourného dne jako ulitá.

Marta: Já vím, že mne čteš, stejně já čtu Tebe i další, jen taky někdy po anglicku zmizím, protože si myslím, že mé mlčení bude lepší než to, co bych v té chvíli právě napsal...Jinak, ono to u dílka bývá psáno, kdo je zrovna četl...*)

newivo: Díky za poučení! Já si pamatuji na plakáty zvoucí na setkání s ním. něco jsem o něm i někde četl ještě před tím, než jsme s kámoškou zaskočili do jídelny, kde mají takovou tu zdravouvýživu jako saláty z naklíčené vojtěšky i jiných rostlin...Měly tam k dispozici kartičky s obrázky a aforismy právě srí Chinmoy. Pár jsme si jich vzali. Přesně takové najdeš na www.srichinmoy.cz, když si klikneš na aforismy...:|
Stojí za to se s nimi seznámit! Jinak s kompenzací stresu pomocí vytrvalostních aktivit souhlasím. Běhal jsem, sám i s kámošem z průmky a opravdu to mělo skvělý účinek! Dokonce jsme při tom jednou sbalili prima kočku a běhali pak ve třech, pak se k nám ještě přidali další...
A já třeba jednou ještě znuděn novoročním projevem v telce vyběhl na Nový rok, hned po přípitku /doma/ ven, krásně se mi běželo nejakých 20 kilásků, hezky jsem vyhládl a pak jsem doma do sebe hodil celý tác chlebíčků a pět dvanáctek... Jo, to byly časy...X$(

Vorona: Není zač!Víš, podle Nicku si myslím, že jsi Ukrajinka, což jsou, pokud jsem mohl soudit, strašně milí a upřímní lidé. Má ex se kamarádí se sousedy, kteří jsou také odsud a já jsem si tam včera hrál s jejich ročním synkem. Je kouzelné, když Tě takový malý človíček přijme a krásně nahlas se na Tebe směje! To je právě ta nejhezčí forma onoho šťastného smíchu o kterém píšu, protože dětem můžeš věřit, že je ještě upřímný...:??

Tessa:Díky! Máš pravdu, ty dvě sloky by zcela stačily, jenže pro mne by to jednak bylo příliš krátké, jednak jsem si v té chvíli ten smutek a beznaděj pěkně vychutnával, abych to pak zakončil tím optimističtějším výhledem do budoucna...Jinak i já si taky často prožívám onen tebou propagovaný tichý vnitřní úsměv, nicméně šťastný smích, zejména dětský, si zase já spojuji s pravým pocitem Štěstí a pokud k němu sám něčím přispěji, co víc si přát?*)

áno, prvá a tretia sloha oslovili
ťažká téma a ťažké slová ako osud, nádej, nárek, ničota.....dajú zabrať
/dúfam, že vieš, že ťa čítam, hoci sa často k tvojim textom nevyjadrujem..akosi neviem, čo dodať..často..tak/

Zajímavá osobnost, Sri Chinmoy...Někteří jej považovali za hochštaplera, který ví přesně, čím se podbízet upadající západní společnosti, aby z toho měl prospěch. Pro jiné snílek a pacifista, ještě víc než meditacemi mě upoutal prosazováním vytrvalostních aktivit jako přiřozené kompenzace stresu. I u nás jsou sportovní kluby, které rozvíjejí jeho odkaz pořádáním ultramaratonských běhů.

Beru... tedy první a třetí sloku- pro mě kompletní báseň.
Ve druhé sloce mi nesedlo profláklé "dnů-snů", v té poslední pak "šťastný smích" (možná proto, že já si štěstí spojuju spíš s tichým vnitřním úsměvem).

Mně se to stalo taky u JC seniora. Pořád to tam viselo neodesláno, tak jsem tam ještě klidně dopsal pár slov a najednou jsou tam dvě verze: ta původní i ta rozšířená.
U mne to s tou špatnou náladou netrvá zase celou věčnost, ale někdy to docela stačí, abych spáchal další veršovaný hřích...

Připadám si jak počasí,
nálady svoje rychle střídám,
někdy se krásně vyčasí,
jindy jen samé stíny vídám.

Život je prostě takový,
nejen do Říma cesty vedou,
jsem jako deštík májový,
někdy vidím jen barvu šedou...

A jindy pravou nohou vstanu,
svět v pestrých barvách vidím zas,
a usmívat se nepřestanu
i kdybych zaslech Smrtky hlas!;-)

eh, zase se mi to stalo, napsala jsem koment, 100% klikla na Přidat komentář a přesto tu není - tak znova:
pocit marnosti já náhodou důvěrně znám ale momentálně září to slunce

a moc se mi líbí první verš (název)

Vorona: Prsť je správně! /Ztvrdlá zemina, do které uloží urnu s naším popelem.../
Plsť je přece netkaná textilie, vyrobená lisováním, ze které je vyroben např. pánský klobouk nebo i podložka pod psací stroj....:??
Jinak dík!

hanele-m:Tohle jsem napsal už loni na Tři krále! Dnes jsem to jen oprášil pod dojmem jistého pocitu marnosti...Je dobře, že Tobě to je vzdálený...*)

taková dušičková - a mně tu září slunce za oknem a tak mi to přijde strašně vzdálený