dajakbol: Iba taký zúfalo furiantsky pokus dodať si odvahu... No, dajak bolo, dajak bude!:Q)

livebet: Dobrej nápad! Já když na mne přišla ta slabá chvilka, tak jsem sem dal tohle, abych to měl pěkně na očích a pak jsem si šel půjčit Hrátky s čertem a knížku textů Jirky Suchého "A noc je nahá černoška...:??A bylo líp...

newivo: Souhlasím, Jiřík to uměl líp! Konkurovat jeho "Těžké hodině" nehodlám, ani na to nemám, a je fakt, že samotný život ukončující akt je mnohem lehčí než zveličované hrůzné představy z neznámého a definitivního...
Jde jen o tu samotnou myšlenku: Strach má velké oči a když si člověk uvědomí tu podstatu, že všechno je konečné a přijme to, je na tom líp...~!

j@newe: Máš pravdu. Absolutní rýmy prý používal Jára Cimmerman. Třeba jsem ho chtěl podvědomě napodobit...;o(
A na nějakém "háčku" už taky nezáleží i když z dálniční policie nejsem, to si jen rezka kdesi myslela...;o)

Tohle dilema řešil a psal o něm - dokonce velmi podobnými slovy - jistý Jiří Wolker už před 90 lety. Umírání vskutku horší smrti. K metodice tvroby textu se raději nevyjadřuju, bylo by to jen opakování dávno řečeného.

opravuji a omlouvam se: "shimmire"

nezlob se simmire, ale jiz ten "dokonaly rym" (svou-svou) v prvni sloce me nejak odradil... mozna sis ho nevsiml

Také rutinérsky zmáknuté jamby a tak málo poézie.

Po „básnicky“:

Smrti už dávno nebojím se,
až jednou přijde, v náruč svou
chytne mne, se mnou zatočí se
a odnese mne v říši svou.

Po česky:

Smrti se už dávno nebojím, až jednou přijde, sevře mě v náruči, zatočí se se mnou a odnese mě do své říše.

Ploché, umelecky nedvižné to je tak či tak, ale druhá možnosť sa aspoň formálne na nič nehrá, nesimuluje, nepredstiera poéziu prostredníctvom „povinných“ konvencionalizovaných atribútov – metrum, rým, strofa. Formálne ustrojenie básne neslúži na daromné ozvláštnenie, patetizovanie, znásilňovanie, či prvoplánové kódovanie prirodzeného jazyka. Ja Ti aj rozumiem, každý si pred smrťou dodáva odvahu ako vie – ale poézia je to málokedy. Skoro nikdy.

ona ta Sendy má fakt pravdu, dneska je to tady samá smrt. Jdu si pustit Dařbujána a Pandrholu:)

... lepší kabát?
Kdysi jsem ho ušil, tak dávám do nabídky.

Mně přijde, jako bys právě opakovaním prvního verše dodával sám sobě odvahu, takže, promiň, ale působí to na mě kapku nevěrohodně.
Přesto - myšlenka o smrti bolest odnímající, o smrti jako součásti života je svým způsobem naléhavá, dnes, kdy lidé většinou umírají jaksi kdesi sami, kdy moderní doba odsunuje smrt do nemocnic a LDN mimo zraky ostatních.
Řekla bych, že ta myšlenka si zaslouží lepší kabát než hadříky ze sekáče.

no právě že šlo o myšlenku o obsah..

Na smrt nemůže být člověk nikdy dost připraven, Shimmire.

"přestat na něm lpět..." Na tom něco bude. Tak mě napadlo, pokud si můžu dovolit trochu cynismu. :)

Na životě lpějí hlavně primitivové a boháči. :D

Hanele m:Tady šlo spíše o obsah, ústřední myšlenku, že je třeba nebát se nevyhnutelného a být připraven, že to prostě přijde! Původně to byl komentík psaný jako kontrast k něčemu, co byla fakt síla! Snad proto taky opakuji oprvní verš jako nějakou mantru...~!

Nehledej zbytečné problémy v tom, co nezměníš, Ospre. Jen jsem chtěl prostě naznačit, že jednou to prostě přijde a vtip je v tom, být na to připraven...X$(