ďakujem, Voronček :)

..nič to však nemení na tom, že cíti vinu..a tá má dnes aj tvár

a takmer si trafila..prihovára sa tomu dieťaťu..jej..ktorú nechcela..má ju a miluje ju..tak a je to :)

ďakujem za návštevu

Obsahově si předložený text vykládám jako zpověď ženy, která se rozhodla vzdát se dítěte. Velmi malého dítěte - životík.

rozumie, JJ, ale dobre sa s tebou debatuje,no
:)

avi..zaspalo

"tak jo, on vztah matka dcera je pro mě totéž jako opačně, vztahy dvou žen spojené, nebo rozdělené jednou generací"
..uff..ja to teda cítim ako podstatne rozdielné

myslím si však, že niekedy môže byť aj obyčajné vyjadrenie poetické..hm?

s tým životíkom rozumiem..nesedí ti to tam..ono, akoby tým zdrobnením toho slova som tam chcela vlačiť isté odprosenie..či akosi tak

hmm..a nie skôr "přípis dceři"?

a nie je poézia "popisom" pocitov?..či ako myslíš?

životík=zdrobnelina od život
živôtik= kus handry, ktorú ti to evokovalo :)

vďaka za zastavenie