|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
o čom sa sníva nenarodeným
asi tak
na konci štvrtej kapitoly si zbadal
že už nič necítim
sedím prázdna na kamennej dlažbe
vdychujem
teplú plodovú vodu
prameniacu kdesi
v chladne
pod mojím rezignujúcim telom..
nesnaž sa
hrou slnka a vitráží
otvoriť mi oči
neznesiem pohľad
na Kristovu odovzdanosť
na tichú debatu okolo ich stola ..
túžim preniknúť studeným kameňom
len raz vidieť môjho nenarodeného
stáť po kolená v tej vode
zaspievať mu
nezobuď sa.... nezobuď sa....
a refrén nechať spomienkam
.
Léta Páně 2011, dne 15.8. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|
|
|
áno, Cinda, téma, ktorá roky v tebe mĺkvo pobolieva
kým nedokážeš o nej hovoriť
potom
akoby si sa o bolesť podelila
ďakujem, že čítaš
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hodně silný a hlavně citlivý téma sis pro své psaní vybrala. ale napsalas to opravdu hodně dobře, ta bolest je tu pro mne doslova hmatatelná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
o bolesti je nutný přemýšlet jako o nezbytný součásti toho, čemu se říká žití
jardaJJ
ďakujem za zastavenie, Indigo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, tahle poezie bolí.Zadrápla se.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zabolí..a bolesťou dozrievame
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ranit bych neřekl, každopádně zabolí, hodně zabolí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ach, prepáč..netušila som, že môže až raniť
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
báseň působí jako jehla vražená pod nehet, pod celý nehet
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ďakujem, Tessa..si múdry človek
áno, bolesť patrí k dozrievaniu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Už po přečtení názvu ve mně zatrnulo... a další řádky předtuchu bolavého jen potvrdily. I přes tu bolest však pociťuju smíření... Přijmout věci, jaké jsou, je velice těžké, zvlášť když na otázku Proč (já, ono, teď a takto?) nám nikdy nikdo neodpoví...A když to člověk zvládne, je zase o stupínek zralejší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tyhle řádky jsou prolknuty bolestí, co z kamene drolí písek...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kristova odevzdanost..ja som nedokázala svoju bolesť prijať tak odovzdane..preto som nezniesla, aby mi niekto poukazovaním na krásu života hrou slnka a vitráží otváral vtedy oči..keď som ešte nevládala hľadieť
..a nezobuď sa, nezobuď sa, to len v diaľke vlaky hučia, to len šumí zvon
..je úryvok z piesne, ktorú som svojideťom spievavala pred spaním..tomuto nie
tak
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kristova odevzdanost
nesnaž se otevřít oči
je to jak pláč nad nenarozeným
(prý porod mrtvého plodu je karma přání matky, kdo ví?)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rezka, na konci štvrtej kapitoly?
nie, interupcia Nie!
/hovoria tomu spontánny potrat, alebo aj pôrod mŕtveho plodu..uff/
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
uf
i ráno je to těžký téma
(o interupci?)
uff
|
|
|
|
