|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
ututlaná agónia
nenechaj sa pomýliť .....môj milý pokojom kresaným do skália dávno som pohltená a trepotanie na dne nepomáha
zabudnutá v uzlení pretínam nepodstatné s obavou že aj tak..že za tým je len nič a možno ani nič nie je
jednou nohou na brehu prečiarkujem neisté dohady ktorý z ostrovov nepatrí k mojej zemi k môjmu Ofiru
šmátraním spaľuje istoty v neusporiadanosti bez miery už ma nikdy nepoznač na čelo milý môj.....už nikdy
dobre vieš ak nahmatám pat zakryjem oči vlastným figúrkam a zmĺknem bez rošády ..
Léta Páně 2012, dne 10.1. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|

|
|
Hezky nás vedeš textem a pak ten závěr! To mě vždycky fascinuje, když se to opravdu podaří! A Tobě se podařilo!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
no hej, mávame lenže ty plutvou a ja šedivejúcim lístím
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
dobre vidím, ako mi mávaš...? ak áno... ďakujem a mávam tiež...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
amen..rezka :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
mám pocit, že..môj život je prikrátky/ co máme stihnout ví stvořitel, dejme mu šanci at nás vede..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
premýšľanie dlhé..v tom máš pravdu, ibaže.. ešte stále "nesvitlo", rezka..ešte stále je to o hľadaní /kedy už?..mám pocit, že..môj život je prikrátky/
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
báseň působí jako zmoudření, jako když dlouho přemýšlíš najednou svitne a .. AHA už vím..a tak ti to říkám milý, abys také věděl..;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
no, nie je to práve "dámsky gambit", ale niečo okolo toho by snáď :) /len si nemysli, že sa dobre vyznám v šachu/ ..ak tvoj komentár vezmem celkom ako metaforu tak sa skloním pred tvojou úprimnosťou
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...dámský gambit... ten jsem nikdy neovládal
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
výborne, Soňa je to vlnobytie o bytí..hľadaní..vzdávaní sa a vstávaní ..ďakujem za návštevu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
no vidíš, Hany ešte sa aj prekvapíme..teším
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tak protože je to na mě moc složitý, ale Ty mě nabádáš k tomu abych se nebála komentovat (dělám si alibi :) )tak první dojem je, že ta báseň na mě působí jako vlnobytí.... a pak mě fascinuje představa, že za za tím nic, možná ani nic není...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
konec mě překvapil - líbí se mi moc ale nečekala jsem takový
|
|
|
|