LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

rozostrený obraz

akoby si v sebe živil zabudnuté kontúry
krátkozrako vydrolený
otlačkami mlhavieš
v tichučkom pradení
až do bodu
keď prestaneš túžiť po vypočutí

dôstojne pretrpíš tmu
nad vyzváňavým brieždením
zopneš deň s dňom
láskou k svetlu a nedozretým slovám
ovoniaš vlastné viny
úzkostne zomknuté

ráno
vyleštené prítmie presypeš tichom
skrehnutý ako pasca na otázky
bezmocnejúc

Léta Páně 2012, dne 20.1. věnováno autorem marta

Kategorie: Poezie volná


	21.1.2012 \| 22:14 Flávia

			Ovoniaš vlastné viny, famózne podané svedomie v skutkoch, ktoré sa vracajú domov. Marta, Tvoje básne vyplavujú hlbiny...

	21.1.2012 \| 21:49 Dota Slunská

			někdy nejasné pocity dávají vznik jiným, naprosto zřetelným. a někdy naopak. máme tuto zvláštní lidskou vlastnost.

	21.1.2012 \| 19:29 rezka

			pasca na otázky

	21.1.2012 \| 17:42 marta

			..radosť z bezmocnosti ďakujem, JC

	21.1.2012 \| 17:31 JC senior

			...rád bych tam nacházel radost z bezmocnosti... pro koho..?

	21.1.2012 \| 8:35 marta

			som rada, Soňa, že si si našla v texte "svoje"..a fajne si to vypichla

	20.1.2012 \| 20:24 Soňa

			pro mě je to jednoduše krásný, nebo teda složitě. Obraty, který Ti někdo našeptává (napiš mi adresu :)) ). Jako celek hodnotit neumím a nebudu. Chtěla bych umět, důstojně přetrpět tmu a někdy v sobě živím zapomenuté kontury..:)

	20.1.2012 \| 14:38 marta

			Marek, rozostrený obraz býva cez slzy..tie z bezmocnosti pália ..ale rozostrený býva aj ten obraz o sebe..tam vnútri..keď nevieš, keď už vôbec nevieš..a vtedy slová mrznú ešte skôr ako na jazyku

	20.1.2012 \| 14:21 Marek

			Tento obraz je velmi ostrý, až oči pálí a na jazyku mrzne...