|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Když konečky prstů
Když konečky prstů tápu v cizí básni jak v Braillově písmu v hudbě sonetu vím, že ze všech tónů které do tmy zazní jenom bílé ticho k ránu zbude tu
Když konečky prstů hledám mezi řádky aspoň záchvěv bytí letmé dejà vu vím, že na okamžik nekonečně krátký se v prostoru a čase mi srdce zastaví
Léta Páně 2011, dne 13.4. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|

|
|
Není zač:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
letmé dejà vu děkuji za ně
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
já ti nevím, přepočítávala jsem to.. aspoň záchvěv bytí, letmé dejà vu.. 11 slabik v prostoru a čase srdce zastaví 11 slabik podle mě to sedí přesně
obsahově taky nelpím na srdci, ale tohle má asociovat moment, kdy náhlé dejà vu "vyhodí" srdce (srdeční sval) z jeho obyvklého rytmu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Tessa napsal:
@terezahol napsal: Jediné, co mi zabránilo rozplývat se docela, je rytmus posledních dvou veršů, který mi hodně rozhodil čtení, celkově jsem se v jednolitém čtení zasekla...
Nejsi první, kdo mi to říká...já se zhlídla v té formulaci se v prostoru a čase mi srdce zastaví
ale možná je načase ji překopat, ono to opravdu nesedí ani rytmicky, takže snad takhle:
Když konečky prstů hledám mezi řádky aspoň záchvěv bytí letmé dejà vu vím, že na okamžik nekonečně krátký v prostoru a čase srdce zastaví ten opravo-návrh mi přijde lepší, jakoby přirozenější, ale stále mi tam chybí jedna slabika do rytmu, nabízelo by se "se" :) protože je to obvyklejší forma slovesa "zastavit" - zvláště v tomto kontextu, jenže to by vyvstal problém se "se-se", neboť předchozí rým tak končí... mně osobně by tam sedělo něco jako "můj dech se zastaví" (jakože obsahově nelpím na srci), ale to je jistě jen jeden z mnoha možných návrhů.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@terezahol napsal: Jediné, co mi zabránilo rozplývat se docela, je rytmus posledních dvou veršů, který mi hodně rozhodil čtení, celkově jsem se v jednolitém čtení zasekla... Nejsi první, kdo mi to říká...já se zhlídla v té formulaci se v prostoru a čase mi srdce zastavíale možná je načase ji překopat, ono to opravdu nesedí ani rytmicky, takže snad takhle: Když konečky prstů hledám mezi řádky aspoň záchvěv bytí letmé dejà vu vím, že na okamžik nekonečně krátký v prostoru a čase srdce zastaví
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji, milé dámy, Cindo, Labuťko a Vorono, za vaše slova
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
moc pěkně načrtnutá atmosféra, první sloka se mi čte úplně výborně, líbí se mi to rádoby skryté a přitom šikovné rýmování, taková soneto-osleplá příchuť. Jediné, co mi zabránilo rozplývat se docela, je rytmus posledních dvou veršů, který mi hodně rozhodil čtení, celkově jsem se v jednolitém čtení zasekla...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pohodové čtení, co krásně plyne a v meziřádcích skrývá touhu po nepoznaném...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Když čtu tvé básně, vždy slyším hudbu. Ráda je čtu, díky...
|
|
|
|