|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nevěřit nikomu
Nevěřit nikomu
Prý nevěřit nikomu je patologickým symptomem. Případem pro psychiatry.
Zkrátím to. Věřil jsem veterinářům. Stálo mě to peníze, psa nezachránili. Vyhledal jsem nejlepší chovnou stanici, zamluvil svého příštího pejska. Komunikoval s chovatelkou. Velice nadstandardně… Uvěřil jí. Uvěřil, že je světlým bodem v tomhle marasmu, kde jde každému jen o prachy, přitom morálka jde stranou.
Vybral jsem si štěně. Nebyla přítomna… výstavy jsou důležitější. Zastoupil ji manžel, který tvrdil, že je to jedno, které si vybereme, všechna štěňata jsou prakticky stejná. I jemu jsem uvěřil, i když červíček pochybností hlodal. Doufal jsem však ve své naivitě, že pokud bych nezvolil správně, varovala by mě… jsme přece sousedé, jak sama kdysi konstatovala.
Odebral jsem štěně. Krásné, živé. Bylo pozdě večer, chovatelka se právě vrátila z další výstavy psů. Jen tak mimochodem se zmínila o banalitě, že jedno varlátko není zcela sestouplé, je „na půl cestě“. Jistě bude vše v pořádku, sestoupí bez problémů, je to tak prý běžné. V devíti týdnech… Věřil jsem jí. Nenapadlo mě otravovat s nějakým zápisem do kupní smlouvy… Veterinář pak při očkování mluvil něco zcela jiného. Operace po roku věku pejska bude nutná… nejpozději do tří let.
Varle skončilo v břišní dutině. Pokud se nevyjme, hrozí nádorové bujení. Pes je samozřejmě nechovný… nevystavovatelný. Následovalo pár telefonátů, několik mailů. Prý to není pravda, vše bylo v pořádku… ona mi prodala zdravé štěně, má na to svědky. Ano, další dvě ženy byly tehdy přítomny, jak si vzpomínám. Já jsem svědky neměl, jen manželku, a ta je z právního hlediska podjatá. Jsem u ní za lháře, u sebe za nenapravitelného idiota, který se dopouští stále stejné chyby. Věří lidem…
Už nebudu. Nikomu nebudu věřit. Jen manželce. Je totiž divná. Stejně, jako já…
Léta Páně 2012, dne 30.4. věnováno autorem
ospre
|
|
|
|
|
|
|
|
Že by to Svět nepřežil ?
Na svět prdím. On na mě přece taky. :D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Avi
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík za pozitivní koment, Kousalko, jsem rád, že líbilo. S tím vydrbáním je to těžký. Běžnému člověku (řemeslníkovi, kolegovi v práci... ) se to u mě obvykle nepovede, jsem dost paranoidní, za každým rohem vidím podvodníka a zloděje, co mě chce okrást. Horší to je, když někomu začnu věřit. Ostražitost jde do háje a obvykle to špatně dopadne. Jako v tomhle případě. Jenomže nevěřit nikdy nikomu? To by bylo na mašli. Jsem z toho všeho čím dál, tím víc smutný. Už mě i to psaní přestává bavit... :|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pejsek za to nemůže, JC seniore. Ten ani neví, co se kolem něj děje. Povahově je dobrý, inteligentní, krásný, nebyl problém si jej oblíbit. Ve čtvrtek jdu opět k veterrináři , kterému důvěřuju (bože, už zase!) a uvidí se, co a jak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jistě, j@newe. Čistě pragmaticky vzato, jde o trest za naivitu. Já to tak beru... ale nevzdávám se a říkám běda. Běda jí, jestli omámena vlastní zpupností někdy v budoucnu použije rodiče mého štěněte k dalšímu čistokrevnému chovu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všechno bylo v pořádku...
Nevěřím léčitelům, kteří dokáží zázračně umístit cokoli na správné místo, tím méně těm, kteří to, co bylo v pořádku dokáží umístit na místo nesprávné.
Prodejci psů tě za takového mistra označují i když tomu sami nevěří.
Alespoň věřím tomu pejskovi, že za to nemůže.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jestli jsem to dobre pochopila, stenatko sis vybral sam. Oni tusili, ze neni uplne v poradku, ale nerekli ti to, lepe receno... rekli, ale zbagatelizovali to. V dnesni dobe stoprocentne duverovat cizim lidem je osemetne. Ale clovek je takovej, proste verit chce. Nakonec musi uznat, ze tim padem nese spoluvinu na svem nezdaru. Skoda.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Máš pravdu, Sendy. Mě o peníze taky nejde. Pár tisíc mě nevyrve, psovi nepomůže. Akorát mě štve, že jsem opět byl někomu za vola tím, že jsem mu věřil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No, mně by o peníze nešlo, ale lidi jsou různý. Podívej, ospre, ty už toho psa máš rád, tak to neřeš a užívej si štěněčích příhod.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Název je to nejmenší, Tesso.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chtělo by to asi změnit i název. Ono poněkud zprofanované Důvěřuj, ale prověřuj by se hodilo líp.
Ty sis vybral i odebral štěně za praktického nezájmu chovatelky, my jsme naopak zájmem zahrnuti byli a k tomu mohli ještě strávit nerušenou hodinu s psí rodinkou,abychom "očíhli", jak se jednotlivá štěňata chovají a z těch pěti ještě nezdaných si sami vybrali. Tvrzení, že jsou všechna štěňata stejná, je samozřejmě blbost. Vybrali jsme si nakonec Tessu - byla sice nejmenší, ale kurážná, ne však agresívní, naprosto se nebála úplně cizích lidí a hned se chtěla kamarádit. Kupní smlouvu jsme nepsali. Ač po rodičích s rodokmenem, ona papíry nemá, tak na co, že jo? Taky je nechovná, jak se časem ukázalo. Hárala se jen jednou a šlus.Dávat peníze do vyšetření proč a jak nebudeme. Koneckonců chtěli jsme jen dobrého společníka, ne fabriku na štěňata.
Přesto, člověk by měl být opatrný, ať už kupuje pračlu nebo psa - u živého tvora je však vrácení vždy zásahem do jeho vztahu k lidem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tady přece nejde o peníze, Sendy. Abych byl spravedlivý, musím přiznat, že mi nabídla, že štěníka vezme zpět a peníze mi vrátí. Po měsíci... Kdy jsme si ho zamilovali, naučili jej čistotnosti. Copak tohle jde? Co je to za uvažování? Vzít štěně po měsíci od nového pána? Kašlu na ni, takový morální odpad mi nestojí za hádku o pár šušní. Budu ale trpělivě čekat na chvíli, až některého z rodičů mého psa použije pro další chov...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak to je mi líto. Asi budu za pitomce, ale já mám k výstavám psů a chovatelským stanicím (asi předpojatou) silnou averzi. Tohle je jeden z důvodů. Chov zvířat je pro mnohé chovatele jen výdělkem. Neříkám, že pro všechny.
Říkej si, že všechno špatné je k něčemu dobré. Sice tě ten pes bude stát víc peněz, ale třeba ti to jeho psí duše stonásobně vrátí.
Kategorie změněna.
|
|
|
|
