LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

dnes sa nezakláňaj

bez mora
vietor narezáva oblohu
až k stádam
pastelovozelenej v obilí

cítiš?
ženie ťa letokruhmi
stále ďalej
k napnutému skeletu v kvapkách
vlnobitím
k večnosti prenášajúcej do skiel chvenie rámu

viac ma pritúľ

čas rozkmitaný poznaním
scvrkáva pod kožou
v dutinách

tam
kde si túžba podmaňuje agóniu
vlial som sa ti do puklín
spitý paberkami nalámaných dní

mala to byť nádej
teraz len ťažisko vychýlené
viac

Léta Páně 2012, dne 18.1. věnováno autorem bocco

Kategorie: Poezie volná


	22.1.2012 \| 12:18 bocco

			"...no pre bežný život utrpením." ty ma poznáš? :) dík, flavi, potešila

	22.1.2012 \| 11:53 Flávia

			Nádherný dialóg medzi citovými väzbami. Bocco veľmi intenzívne vnímaš každú odchýľku výrazu, čo je pre poéziu živná pôda, no pre bežný život utrpením.

	21.1.2012 \| 18:53 rezka

			letokruhmi k večnosti viac ma pritúľ to mám tak ráda, to teda mám tak ráda..

	18.1.2012 \| 21:25 hanele m

			jo, zrovna jsem to psala k martě.. to co bych ti napsala sem - si to u ní přečti :)

	18.1.2012 \| 19:06 marta

			často nás to ženie rozkmitáva scvrknutí sa chúlime k Večnosti s vychýlenými ťažiskami