Vždycky přijdeš na něco, co mě překvapí. Prostě ti ta automatika spouští hodně zajímavý věci. :)

ale ne, to se neomlouvej - mne jen ten rozbitej buben pobavil a nasměroval jinam :)
a beznadějný snad ne.. já u psaní extra nepřemýšlím, je to spíš taková automatika často, prostě něco píšu a kolikrát až zpětně objevuju, s pomocí komentů, co ze mne v tom je a co to znamená - děkuju za všecko čtení, ať už tě u toho napadá cokoli
a děkuju všem teda

muj rozbitej buben byl pro mě smutek z beznaděje(neuměla sama spravit)
smutek, kterej čiší z básně tvé viz:
podpálit déšť, rozbít se o samotu, políbit tornádo, je dost beznadějný
nebo ne..?
pak nepozorně čtu, omluva..

moc se mi líbí celá tahle báseň, ale úplně mě dostalo:
"jsem zlodějka slov
když se pokouším podpálit déšť
políbit tornádo
na špičku
si stoupnu
a rozbiju se o samotu"...

Kéž budoucno přinese hodně světlých svátků, málo obětí a suchých dnů. Čímž se obrazně snažím naznačit, že tato báseň mne tak říkající vcucla. Kompliment.

dulezite je, ze jsou tu ti, co te vzdycky posbiraji a slepi :)... zajimava basen, pronikla jsem castecne, ale snad dost

posbírají mě
slepí
přesto budu jak dřív

..hádam sa s tým trojverším
už nebudeš ako predtým
myslím

pekná báseň

no tak to nevím jestli ses chytla toho pravého (náznaku), Vorono ale jestli ti to tak vyhovuje, tak je to fajn - já vždycky říkám - ať si čtenáři čtou co a jak chtějí :)

já budu příště opatrnější, rezko :)

Jiří, neboj, tolik zas toho čaje nevypiju :)

a děkuju..

jednou jsem buben půjčila a přišla o něj, byl proražen zničen
a teď mám stejnej pocit z tvý básně..

čaj bude ve čtrnáct hodin, buben připraven
:o)

krásné vyznání