Je to tak... rezko, díky, že jsi četla a psala:)

fajně jsi popsala procházku závějí, a tu samotu, která je někdy příjemná
ale jindy bolestná
připomělo mi to pohádku o Sněhurce, ten sníh a černé vrány,
královna toužila mít dceru s černým vlasem a bílou pletí, pak když ji měla zemřela, každý den něco ztrácíme, něco umírá (ať už vztah nebo jen ten sníh roztaje..) ano, život je křehký ač často pantomimou zdá se..

Ano, myslím, že se shodneme, Ivo, prostě říkanka, dík, že jsi věnoval tomuto dvojrýmu čas;-)

Jistě se shodneme, že nic programově objevného text neobsahuje. Naopak hrátky s rýmem zaslouží pozornost, ba i uznání.

Díky za poetický komentář, Marku...:)

Pro mě baladický text, formálně klouzající po sněhu, obsahově zabořený v závějích, říkanka rozhodně ne...

Marti a Vorono, děkuji za vaše slova...
Ano, první sloka je popisnější, měla za úkol navodit trochu atmosféru (malý zlozvyk,který jsem si přinesla z psaní prózy), ale myslím, že své místo tam má, a ten závěr je přesně takový,jaký jsi pochopila, Marti.

zádumčivá riekanka
..úvodnú opisnú slohu by som snáď aj oželela
a záver..hovorí mi, že sa dobrovoľne vzdala..možno lásky..možno života..Života..rýmov......

vedela som, že pri tvojom texte nebudem len čítať :)

Je to o Ledové královně, j@newe, ale nikomu to neříkej;-) dík, že jsi přidala komentář k říkance zimní...

premyslim, jestli to neni spis o nejake lasce, co uz zamrzla

Myslím, že patří, Evi...kam jinam s básničkou, která si vystačí toliko se dvěma různými rýmy?