Ad Tessa, Dota Slunská, Sisinka
Každá jste text uchopila po svém a tak by to mělo být.
Nemohu říci, že byste nepochopili nebo nechtěli pochopit.:)

Měl bych jen jednu otázku: proč nebalancovat v textu také na hraně? (V životě se tak často děje.) :)

Ad Cinda Ještě jednou děkuji :)

Obsahově se mne to hodně dotklo.
Ne vše se dá logicky pochopit, zvlášť, když se text dotýká žen.
Ona ho nemůže chtít, i kdyby chtěla, ale co kdyby?
Žít pro okamžik, pro lásku.., v tomto případě, mlčeti, je stříbro...
:-)

To mlčení do ticha se sice tváří jako pleonasmus, ale nemusí jím konec konců být, mlčet se dá i zvukových kulis nebo do doteků (který šustí, hučí, hrajou nebo kdovíco ještě). Za sebe mi tam trochu vadí ten poslední verš s otazníkem, celý to odsouvá původní myšlenku do jinam a zeslabuje ji to.

Hra na "Co kdyby" stojí za napsáním většiny mých textů (mluvím ovšem o próze), takže jsem přečetla. Zvláštní je, že i přes ten náklad slov, mezer a teček vyvolala ta báseň úplně stejný pocit, jako když jsem přečetla druhou kratinkou sloku tvé básně předchozí. Asiže obě měly totéž jadérko, tady jen obalené opravdu hodně tlustou slupkou.

opraveno podle přání autora (viz výše)

Ad irem
Uf, to je sladkobolné a rozvlekle řádkované, až téměř k nevíře. Nepochybuji o tom, že adresátku text oslovil a nejspíše i potěšil neboť se jistě jedná o upřimné vyznání, ale b-hužel v něm nenacházím příliš literárních kvalit. Snad je v tom najdou povolanější a v poesii kovanější.
Už první verš ve mě vzbuzuje dojem krkolomné stylisovanosti. K čemu ta inverse? "někdy mlčíme spolu do ticha" ... znělo by mi přorozeněji "někdy spolu mlčíme". Mlčení do ticha samo o sobě se mi zdá z hlediska logiky věci zcela nadbytečné.
*
Vše má svůj význam (jak růžolící začátek, tak řádkování). I to ticho. A to častokrát nejen jediný. Nad tichem je dobré se zamyslet,
proč právě
teď,
tehdy,
proč tu vlastně
je,
bylo.
Ale ne vše se dá logikou uchopit, někdy je dobré vnímat citem - není to jen slovní obrat.

Proč ti to píši? Když.... ;-)

Děkuji meri za zastavení i koment. :)

Cindy, máš pravdu. Pověsil jsem tady omylem první neupravenou vers.
Když se budeš vracet a upravovat tagy, prosím vypusť - vymaž "by" z:
1. vysvlékla by se a zůstala celá nahá
2. a zůstalo by.

Takto by to už mohlo zůstat.
Děkuji, písmena mohla být i menší, snad si zvyknu. Chybí mi ta možnost podívat se, poupravit, doplnit, podívat se. Vystavit. ;-)
Časem si zvyknu.

Uf, to je sladkobolné a rozvlekle řádkované, až téměř k nevíře. Nepochybuji o tom, že adresátku text oslovil a nejspíše i potěšil neboť se jistě jedná o upřimné vyznání, ale b-hužel v něm nenacházím příliš literárních kvalit. Snad je v tom najdou povolanější a v poesii kovanější.
Už první verš ve mě vzbuzuje dojem krkolomné stylisovanosti. K čemu ta inverse? "někdy mlčíme spolu do ticha" ... znělo by mi přorozeněji "někdy spolu mlčíme". Mlčení do ticha samo o sobě se mi zdá z hlediska logiky věci zcela nadbytečné.

probíhám o pauze v práci a pouštím dílko, aby tu neviselo dlouho schované.
ještě se vrátím promazat tagy,které v něm byly navíc a zobazily se v textu jako zkratky navíc...
na první přečtení mě v básni trochu ruší kousek :
"protože i kdyby jen jedna
vysvlékla by se a zůstala celá nahá
ta jedna holá věta
platila dnes

pak oblékla by se ráno

a zůstalo by..."

těch by je tam na mne nějak moc,ztrácím se pak ve významu slov.
ještě se vrátím