|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Na jitřní
Sejdem se na jitřní, okamžik před úsvitem kdy země ospale do mlhy dýše kročeje na dlažbě, v polotmí dosud skryté, jen já v tu chvíli smím neslyšné slyšet
Sejdem se na jitřní, visí tam tělo zbité jak věčné memento pozemské pýše do prstů prokřehne průzračná aqua vitae a dveře za světem zaklapnou tiše
Pochybnost, kterou mám a s sebou nesu si jako šat odkládám (třebaže nemusím) ozvěnou srdce zní rozkolísané
Smutek nic neváží, přesto je přítomen duhovou vitráží než vstoupí nový den Sejdem se na jitřní? Budu tam, Pane….
Léta Páně 2012, dne 22.3. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuju, Fláv, že jsi přidala slovo..ale ten smysl, věř mi...ten stále ještě hledám. Ostatně - někdy může být smyslem cesta, nikoliv cíl...příběh, nikoliv jeho pointa.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tvoja báseň má nádherný zmysel a ešte hlbší odkaz.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jiná Tessa, Cindo? To snad ani ne, jen téma vytaženo z odlehlejšího koutu duše, vzpomínka přioděná do slov.
Děkuju všem, kdo jste se tu zastavili....
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
nádherne si sa ponorila do myšlienky a zanechala nám " krvavé " stopy...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
poněkud jiná Tessa, než na kterou jsem zvyklá. a ač jsem bezvěrec, musím říct, že mi to sedlo. pro mne je jádro pudla v druhé a třetí... moc pěkně plyne.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
taková velikonoční - moc povedená
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
... aj nádej je dôležitá. dobre mi padla, takto v piatok podvečer... :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ráda jsem tě tu viděla, páč rovnováha je moc důležitá...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
rád jsem se zastavil i když budu na straně opačné, musím halt udržovat rovnováhu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Budu tam, Pane i já a ozvěnou srdce zní
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Přesně. Chtělo by to dvě slova, tří- a dvojslabičné... Ovšem na druhou stranu nemám nic proti názoru, že občasné vybočení z rytmu je užitečné, např. pro udržení pozornosti čtenáře, páč pražce kolejí uspávají náramně...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Bylo mi potěšením, vážený pane... myslíš zakolísání v rozkolísání, asi...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jakejpak pokus?! Sonet vyšitý snad přímo předpisově! (Až na jedno drobné rytmické zakolísání) Jeho obrazy mne velice příjemně oslovily, vážená dámo.
|
|
|
|