|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Korespondence
Na rohu ulice postávala dívka a dupala pravou nohou do rytmu psacího stroje, na kterém psala Jana Nováková tohoto rána svůj pátý dopis. Po chvíli začala dupat levou nohou, ale nepřestávala vytrvale pozorovat muže ve svrchníku, který kouřil nekonečně dlouhou cigaretu a vytrvale ji pozoroval. Dívka, jmenovala se Líza (ale to ten pán neví) se opatrně rozhlédla, aby zjistila, jestli se nikdo nedívá. V polovině šestého dopisu už ji začaly bolet nohy, a tak si koupila jízdenku. Co ale dělat s takovou jízdenkou, když je taková zima a šálek kávy by nezaškodil? Možná by se dala vyměnit za trochu punče.
Náhodou ale jela okolo šalina. Měla všechny dveře otevřené a za nimi tři schůdky. A všichni, kdo měli jízdenku nastoupili. Jenom ten pán s cigaretou vystoupil z řady a ohlédl se na pozdrav. No ale co s tou jízdenkou? Třebas by ještě šla vyměnit za kousek citronového koláče. Jízdenka byla označena číslem 51/263. Dívce, která se jmenovala Líza, to připadlo hloupé, a tak se s podpatkem v ruce začala belhat ke schránce na dopisy.
|
|
|
|
|
|

|
|
Hele, mně se to líbí - asi ani nevím proč. Ale líbí :-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
no mě jsi tou šalinou potěšila,jinak kdybys tam přidala víc hantecu, třeba bys tam měla víc něčeho, co by navedlo třeba i tebe někam dál, můj dojem..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Máte nejspíš pravdu, na nonsens je to málo nesmyslné a na klasickou povídku zas moc, to jsem věděla už když jsem to psala. Navíc je tam hodně věcí, které bych napsala jinak. Asi si to schovám jako takovej útržek. Ne, nepíšu takhle, i když k tomu teď trochu inklinuju, píšu (pro) poezii. A ta šalina - tady jsem byla sobecká, ano, mně by tam zase trčela "tramvaj". Jinak díky za čtení.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Po prvním přečtení mi tvé dílko přišlo jako úvod k něčemu delšímu, k povídce ne přímo klasické, ale zajímavé. Když jsem se ujistila, že nášup nebude, přečetla jsem (podobně jako Marta) podruhé a potřetí a pátrala po pointě a nakonec jsem usoudila, že je to prostě takový malý psací úlet. A vcelku se mi líbil - až na tu šalinu teda. Ta trčí z textu jako hřebík z boty. Píšeš takhle pořád?
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
já si něco nonsensovýho taky zkusila, ale tady to tvoje mi až tak nesmyslný nepřišlo, proto jsem pořád čekala co se z toho vyklube :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
mě to přišlo jako hravá hříčka bez smyslu, napsaná jen pro ten hravý pocit, nic jiného bych v tom nehledala ale hloupé mi to nepřijde
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Byl to pokus o nonsensovou povídku. Teda spíš takovou povídku, která může mít nekonečně mnoho řešení. Jakože Vám předložím třeba číslo tři a dávám Vám volnou ruku, jak jste k němu přišli, jestli jste vynásobili trojku s jedničkou, sečetli 1,5 a 1,5 atd. Myslím si, že i když to může dost lidí znechutit, není to jen lichá hra na čtenáře. No takže mě zase zajímá Vš názor... a za ohlasy díky.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
no já tu čtu jako miniprózu a taky nevím - na úlet je to dost vážný a na vážno žádná pointa pro mne - ta první část se mi líbila a čekala jsem co se z toho vyklube.. a šlo to doztracena
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jsouc spíše prozaička, vrhla jsem se na tvou pidi povídku, ale mám to jako Marta... A? Pokud je tam ukrytý nějaký příběh, zápletka, pointa, cokoli, co by člověk v povídce hledal, pak je to ukryto velmi dobře. Měním kategorii. Ale máš šanci mě přesvědčit, že to do povídek opravdu patří. Bude diskuze?
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
poviem pravdu..po dočítaní som si povedala "a?" a čítala znova v domnení, že mi niečo v tomto jednoduchom všednoránovom texte uniklo..neprišla som na to čo nechám na prozaikov ..radšej teda
|
|
|
|