|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Monolog s kamarádkou
Půjčil jsem ti knihu
S Bohem, nebo bez Boha ?
ne však proto,
aby sis s ním začala tykat...
Familierně...
řeklas : Jen pár stehů někam,
do vánoc jsem zpátky...
Páté vánoce už čekám
před božími vrátky.
Marně...
Když se holím u zrcadla
myšlenka se náhle vkradla :
Stojíš za mnou?
srdce tepe,
ale zrcadlo je slepé...
Škoda...
Vrať se!
Namaloval jsem ti obraz
podhorské večerní drama
našich kopců panorama...
Fakt!
To není žádný podraz...
Takový jsi vždycky chtěla,
ještě jsi ho neviděla ...
Přijď...
Jen pár stehů,
okamihů...
Vrať se – čekání mi zkrátit...
Nestojím sic o tu knihu,
ale přijdi mi ji vrátit!
Prosím....
Léta Páně 2012, dne 22.7. věnováno autorem
bear
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za souhlasná mruk ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fajn. I posmutnělé drama má ve svých črtách
pěkný výraz.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tak!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cindo - to je přesné. Je zbytečné snažit se vmyslet do pocitů, které ti přijdou neadekvátní. Snad jen volit - zda se ztotožníš, nebo nikoli...
hanele - máš recht: správná ženská musí mít poslední slovo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pro mne prvá, druhá a poslední pospolu utvoří hodně silnou věc.
už to zvolené téma je samozřejmě velmi osobní a vím, že ty si od čtenářů do svých děl mluvit nenecháš, proto by bylo zbytečné vypichovat slova, která tam vnímám jako rušivá, při jinak dobře vystižené atmosféře. do pocitovek druhému zasahovat je prostě všeobecně těžký, protože jen málokdo z nás se při podobném psaní umí odpoutat od sebe sama a být jen autor.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
heh, já neodmazala to tvoje "i" - to tam nepatří, takže znovu, bez toho nepatřičného íčka Nestojím sic o tu knihu,
ale přijd ji prosím vrátit! a neradím jako admínka, jen jako čtenářka |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hanele - vždyť je to z rytmu !! je tam slabika navíc. A pak si nech poradit od adminky :D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
někdy je z osobního vzkazu poezie.. jen to přijdi mi taky vadí, potřebná slabika navíc by se dala vyřešit jinak, třeba Nestojím sic o tu knihu,
ale přijdi ji prosím vrátit! |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nevisí, nestačil jsem ho už předat z jasných důvodů. Báseň byla napsána in memoriam... nakonec jsem si ho zarámoval a pověsil, jak správně píšeš - v obývačke
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bear, obrazy milujem, hlavne tie namaľované. A keď sú s venovaním, je to krásny moment, ktorý potom môže zostať visieť v obývačke na stene...
Zaujímavo sa vieš prejaviť vo veršoch.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji ti - pravda - někde jsem tž dal a asi to tam ještě je :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jedna z veci od tebe, ktera me zaujala jiz jinde... pozitivne
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tessi - ne, vždyť právě kvůli rytmu jsem zvolil tento tvar. Díky však za koment, jsem rád, že ti to sedlo.
JC - je to tak ono to bývá tak 1:1 - půjčujeme a půjčujeme si...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...tak se rozpůjčujeme, rozdáme a přitom tušíme, že se někdy po kouskách vrátíme a budeme zase jen sami sebou...
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Člověk tu je...a pak náhle není. Nejvíc to bolí, když předtím řekne: Hned jsem zpátky.
První a poslední sloka mě oslovily nejvíc...tedy až na to "přijdi". Asi bych dala "přijď mi ji zpět vrátit" nebo tak něco aby zůstal zachován rytmus.
|
|
|
|
