Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Vetřelec
Skalka maličká
na kamenitém prahu

v úhlu prosluněných
dvou zdí na jižním svahu

No – tys mi tu scházel!
Jsi tady vetřelec -
tebe jsem nesázel…

Copak jsi zač?
Poléhavá bylinka
se (asi strachy) krčí
a mlčí….

Skláním se k ní a lístek beru od ní.
Na milost vzata: sice malá,
slzičky jakés roní
a ač moc krásy nepobrala
tak neskutečně voní...
Léta Páně 2012, dne 20.9. věnováno autorem bear
  
21.9.2012 | 16:33    Tessa

Je douška mateří
drobounký květ
ač krčí se v zádveří
dokáže provonět svět...

Taky ji mám na skalce. Pod jejími trsy s oblibou přezimují zavíčkovaní hlemýždi.
21.9.2012 | 8:07    JC senior

...žít a nechat žít
co zrozeno je polem
a slunný vítal svit
až kámen slzel kolem
**
20.9.2012 | 17:44    hanele m

já bych zrušila asi a jakés ale jinak je to moc milý a voňavý :)
20.9.2012 | 15:38    victor

je to tak milo odzbrojujúce ... fajn ...))
20.9.2012 | 15:17    Cinda

a heleme se, další text na originálnější téma, při dnešku :-)
příjemný počtení a stejně jako předpokládaný plevílek - ač by někdo ohrnul nos nad banalitou, nakonec je nám něčím přece milej. není skvělé a kvalitní jen to, co je šlechtěné a piplané, ona i ta živočišnost, jednoduchost a vůně umí potěšit. v zahrádce, v životě i v poezii...
20.9.2012 | 11:49    Sendy

Mateřídouška citronová. :) Kamarádka ji na skalku sází a vůbec nevypadá zle. (Teda ta skalka. A kamarádka vlastně taky ne. :) )