|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Jarmark těch, co nechcou být liché
Občas jsou dny a pak se zdají pohádky, kterým chce se věřit kdy čekám zavrzání dveří
chtěla bych opět potají brodit se polštářovým vřesem
Občas se probudím ze spaní a nevím, proč tu ležím sama proč oblíkám se do pyžama
chybí mi noční šeptání o tom, co ve tmě rozplyne se
A pak se ptám a mluvím s tichem zda nehodí se k výprodeji jeden pár dlaní, že stále chtějí při usínání nebýt liché snůška vět psaných k nepřečtení a taky hrstka snů naivních co vracejí se, když noc spává zakletá mysl do toulava a blbé nápady z moudrých knih co sotva zvládnu někde směnit
Léta Páně 2011, dne 7.4. věnováno autorem
terezahol
|
|
|
|
|
|

|
|
Nějak jsem ji tu málem přehlédl, což by mě mrzelo. S chutí jsem se prošel skvělým jarmarkem Tvých pocitů! Použité jazykové i výrazové prostředky zvládáš zde opravdu silně nadprůměrně ba téměř mistrně (též skvělá práce jordyho jakožto komentátora!). Vznesu tudíž jen připomínku k metrice verše …a taky hrstka snů naivních…: Vzhledem k okolním metrikám by lépe sedělo a taky hrst (či hrsť) snů naivních — aha, vidím, špatně by se vyslovovalo; takže co třeba: i hrstka snů též(,) naivních. Ale nech to klidně tak, jak vzniklo…
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
díky za komenty, zvláště z toho posledního jsem nadšená, opravdu, takový rozbor si ani snad nezasloužím! Nevím, zda "blbé" a "nechcou" užívám kvůli disharmonii nebo ne, ale prostě vyjadřují to, co chci říct a co báseň prožívá, a ač jinak mluvím spisovně, dát sem "nechtějí", tak mi to přijde akorát k smíchu. Ad filosofická rovina... o některých věcech člověk píše, aby je nemusel prožít. O některých proto, aby je nezapomněl. O některých proto, že se mu o nich zdá. A tak různě. Mám radost, nejen z rozboru, takže asi napíšu nějakou nejarmareční!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
... tato "snůška vět" rozhodně k přečtení je! Nemám však co směnit za tvé nápady... X$(
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Některé ženské taky nechcou, tohle mi prostě nevadí. i já mám znalosti někde ve španělské vecnici či ještě dál.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Já souhlasím s kometáři nade mnou,co se týče druhu a obsahu díla. Taky se mi líbí a to pro svou příjemnou čtivost a dobře se z ní dají vycítit pocity a rozpoložení. Nic jiného, než obsahy básní tu hodnotit ani nehodlám, neboť mé znalosti toho, jak má báseň vypadat, druhy, úprava a pod., jsou pro mě docela španělskou vesnicí.:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Mě krásné moravské "nechcou" nikterak samozřejmě neruší, neb jsem na něj zvyklá, nicméně myslím si, že by se mělo objevit také v textu (takhle v nadpise je samo jako hruška v poli).
Tento druh poetiky je mi (byť citově zrovna nevyprahlé) velice blízký.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
mě zase spisovný u této nikdy nenapadl, trochu by mne tam rušil rytmus, ono "nechcou" mi navíc lépe sedí k obsahu, takže asi zatím ponechám....
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Snad jen, když na to teď kouknu jen jako na titulek v tabulce - tak mě ruší to "nechcou". Osobně bych upřednostnila v tomhle případě spisovný tvar.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pro mne srozumitelná a pochopitelná věc. Navíc vyjádřená tak, že se i příjemně čte. Na odborné rozbory jsou tu jiní, za citově vyprahlou a zmítanou čtenářku dávám jen palec hore.
|
|
|
|