|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Malý despota
Mými dveřmi učitel přichází.
Usadil se v křesle.
Jak vidno můj pohled pána uráží.
Tak začnu vstřícně.
Mohu pár otázek.
Příteli.
To slovo používám k navození atmosféry.
Pak jde to hravě.
Když jste byl malý, byl jste často nemocný.
Ano.
A matka o Vás pečovala láskyplně.
Ano.
Říkala Vám chlapečku, malý, churavý.
Ano.
Ta zpráva hluboko se v hlavě usadila.
Ať dospělý pořád ještě malý.
Matka myslela to láskyplně.
Nebyla však dobře pochopena.
Pečovala o svého syna.
Starala se.
A z její lásky vzešlo cosi.
Metr šedesát pět, co vousy nosí.
Malý despota.
Puntičkář jste, pane.
Neoblíbený jak čtu tu.
A to Vás trápí.
A říkáte si, proč se to tak děje.
Já pozvolna naslouchám Vám, pane.
Vy nemusíte bát se matky.
Však čeho měl byste se bát.
Jste Vy.
Matka.
Ta myslela to láskyplně.
Aby z jejího syna něco bylo.
Puntičkář jste.
Taková kratochvíle.
Co peklem se druhým obrací.
A žákům do očí vmete slzy.
A tak hoďte za hlavu dětské chmury.
Pane.
Ten chlapec jako opařený.
O matce chvíli přemítá.
Já ptám se, jak daleko jste.
Uvnitř.
Je matka rozbitá.
On nepohnul se.
On slova odmítá.
Nevěří tomu, co si stvořil.
Teď už nejste nevinný.
Jako to malé dítě.
Co matku odmítá.
Léta Páně 2012, dne 24.4. věnováno autorem
pledge
|
|
|
|
|
|
|
|
je to jako ozvěna z dřívějších dob, čas od času velmi přítomná, jak slovem tak i textem, jednou mi někdo napsal, že se u toho mám bavit, tak se bavím...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pledge, čo Ti poviem?
Forma básne ako od starých dobrých ruských klasikov. No tá bola prispôsobená minulým storočiam. Teraz máme nové možnosti, aj keď stále tie isté problémy.
Po obsahovej stránke je báseň hlbokou sondou do ľudskej psychiky, čo oceňujem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já bych nebyl tak dramatický, trošku mi připomínáš mojí učitelku, nemyslel jsem že jste moje soudkyně :Q), ale věštkyně, věštíte mi krásné zítřky ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sudičky? Jakože od slova "soudit?"
Ale kdeže. Spíš jsme jen usoudily, že nemá smysl čekat do soudného dne a je třeba vložit se do osudu téhle básně s nadějí, že soudný autor se ve slovech pohrabe a popřemýšlí. Soudě podle tvé reakce, asi se úplně nepovedlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jste moje sudičky, děkuji za názory :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Já to nepochopila. Tedy, obsahově to nijak zaklíčený není. Uniká mi důvod toho zpracování. Víš, já nemám pocit, že by ti vyjadřování dělalo problémy. Jen na poezii je asi zapotřebí o trochu víc než nápad a slovní zásoba. Nechceš zkusit prózu? Možná by ti sedla o chlup líp.
Měním kategorii. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tak předně mi vadí opakování slov, točíš se v tom textu pořád v kruhu a to nejen myšlenkově, ale i výrazivem. ačkoliv je to poměrně dlouhé, tak tam moc nesděluješ, promiň, ale na to by ti stačila asi jedna dokonale zpracovaná věta. spíš než jako poezie volná mi to přijde jako poznámky k nějaké próze, co tě zrovna napadají, napsané na okraji novin - takové vyhřeznutí grafomanského myšlenkového pnutí.
tady za mě jednoznačně: myslím, že je to v nějaké tvorbě pokus a krok špatným směrem. měl bys námět nechat uležet a zpracovat nějak jinak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Téma sis vybral dobré, dokonce velice dobré, ale zpracováním jsi ho pohřbil. Asi jako když kuchař vezme kus kvalitní flákoty z argentinského býka a namísto steaku z ní udělá guláš.
Použití teček na každém řádku vzbuzuje dojem, že toto není báseň, ale próza nasekaná na řádky a "obohacená" podivným slovosledem, jenž má pateticko-archaický charakter. Některá místa naopak působí civilně, jako by ses nemohl rozhodnout,jakým stylem vlastně budeš psát.
Nemyslím, že by tomuto textu prospělo jakékoliv "dotahování".Lepší bude zahodit ho a začít zgruntu znova.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mně vadí slovosled na mnoha místech, to bych dotahovala v první řadě.. jinak zajímavý námět :)
|
|
|
|
