ze nevis proc? to ti neverim... spis mozna nevis kam

Děkuji za poučné komenty.

Než se věčné utíkání mohlo stát poněkud jednotvárným a únavným, poslední věta jej odlehčila. Vzpomněla jsem si - nevím proč - na Forresta Gumpa a zvedlo mi to koutky k pousmání.
Co ovšem v básni únavné zůstalo, je přemíra inverzí. Já je taky používám,většinou aby mi vyšel rým, jenže tady rýmy nejsou a celé to působí šroubovaně. Ponechala bych ji jedině ve druhém řádku druhé sloky. A předposlední řádek: "nevím však proč" - by stačilo, než ono "však ale".

Každopádně okamžik, kdy člověk přestane utíkat (jedno před čímkloiv) a rozhodne se vrátit a začít znova, bývá v životě lidském často okamžikem rozhodujícím.

není to špatné, takový trochu rozervaný pocit je v tom vykřičený.
jediné, co se mi nelíbí a doporučila bych předělat, je nesmyslné použití "však ale". tohle zdvojení je opravdu zbytečné a postrádá logiku.

Zaujímavá sebareflexia. Až na ten voňavý hnoj. Pochopila som ho ako čerstvý.
Takže utiecť a vrátiť sa? Aj to sa stáva.