Avízko mi vypadlo…

Shimmire, díky za vložení tvých zkušeností a vůbec, žes zavítal mezi mezi mé vykopávky.

Hezky to okomentoval Jarda.
Ta hravost se přenáší na čtenáře, jak první hřejivé paprsky na jaře, co ohřejí čelo i tváře.

Jardo,
minulý pátek to vlastně ani hraní na básničky ani relax vůbec nebyly…  V sedum večer začínala oslava ségřiných padesátin a já vlezl před pátou do vlaku a měl 25 minut jízdy na tvorbu veršovaného přáníčka, takže téměř z jedné vody načisto…  Pak jsem trávil přes půl hodiny v rozmnožovně na Senovážném náměstí, kde jsem si na kartónový papír nechal nakopírovat podobné jezevčíky a skočil do metra směr Butovice. Než sestra přivítala postupně další pozvané, přepsal jsem veršíky do přáníčka mezi ty pejsky…  A dík za Tvá slova.

Terko,
máš naprosto přesné postřehy a připomínky ke slabinám, které jsem viděl jen některé, ale nebyl čas nic ladit. V názvu by se určitě mnohem lépe vyjímala třeba bedra a s nimi by se hned na zrýmování nabídl dech či pech, …, atd.  Snaha cpát do veršů Cimrmanovy rýmy, vím, ne vždy dílu po umělecké stránce prospívá, ale tady šlo jen o umění stihnout to včas v jakés takés „kvalitě“. I Tobě dík vřelý.

Ostatním rovněž takový dík nejen za zastavení, ale i za komentáře.

není to vina padesátky
krkolomný že máš nick
dál rozvíjej své slovní hrátky
a nedřímej jak jezevčík
;-)

druhá sloka mne pobavila a potěšila svým optimismem, mám ráda tvé říkankování, které je protkané řadou odžitých moudrostí.
Snad mne rušilo opakování některých slov na konci veršů (děti; paměti; plus krk v názvu i jednom z prvních rýmů).

Je dobré stárnout a umět zúročit co život dal a dává. A s humorem jde to stárnutí docela dobře i když není o co stát. Jo dobře se to četlo a rozumělo.