To není dětská říkanka,
to duše pláče jen,
když z pocitů je řezanka
a smutkem zčernal den...:|
***Je těžké vzdát se těšínských jablíček klamné naděje a říci: dost!*)

vzpomněla jsem na pana Skácela
"někdo tu napsal térem a metrovými slovy
bez tebe nejsem nic, jediná něžná lásko
očičko moje sametový"

A to já napíši: Líbilo!

Mě se líbí, nevytkla bych jí vůbec nic.

Sdělné verše. Ačkoliv zdaleka ne všude září vybroušenou technikou, kritika odzbrojují nelíčenou bezprostředností.

Přišla jsem, řekla jsem. O nic víc, o nic míň.
Zmačkej, vyhoď do koše.

indigo, dekuji za snahu... musim se priznat, ze jsem vzdy zvedava na kritiku ostatnich a zaporne se nebojim a ani se za ni nezlobim, premyslim o ni, presto - kdyz mi nekdo prepisuje moje slova, tak s tim mam vetsinou problem (dvakrat jsem ale uznala prepracovani, jednou od jindry z epiky a jednou od marse)... citim to asi tak jako kdyby mi vymenili dite :)... on ma kazdy z nas jiny zpusob mysleni a myslim, ze i kdyz se nekomu basen libi, nedokaze ji precit a prozit nikdy uplne stejne jako autor...
konkretne: bez tech "jen" mi uplne chybi rytmus... a to opakovani melo zduraznit jejich vyznam... a ten slovosled ve tretim radku odpovida prave prozivanemu pocitu a memu stylu... jestli je skrtnuty nemcinou, tak ja to fakt nepoznam, tento nazor bych tedy chtela slyset od vic lidi

Verše, jaké mám rád, po formální stránce i sdělením.

Nešťastný Šafářův dvoreček.
I když je český slovosled ve větě poměrně pružný, mám dojem, že Ti tam uniká němčina.Kromě toho bych namítla, že zdvojené jen a pár slov navíc (paradoxně) textu nesvědčí.Pokusila jsem se na to podívat z blízka a abych nemusela vypisovat jednotlivosti, předkládám takto:

Ve mně to křičí:
Napiš ještě!
Jen pro těch pár vět umím žít!

Omyl.
A Jako kleště
svírá mi duši tento svět.
I když se smějí, svádí, pláčí,
netěší.
Nehřejí.
Nikdy mi zcela těch pár slov nepostačí.

Ne.
Nepiš raději.

Zvýrazněná slova vnímám jako asynchronní a nešťastně využitá.
A že Tvé básně obyčejně nezapadaly do mého zorného pole, nutno mi podotknout, že v mých očích jsi veršotepecky vyrostla.

/nevím jak v tuto chvíli nahradit ona zájmena/

trochu jsem zaškobrt u dvakrát jen, ale jinak taktéž pochvala s hvězdičkou

DEKUJI... Vy vsichni jste me vasima pochvalama uplne "prevalcovali" :).... Ty, bocco, ja mohu rict o tvych kresbach minimalne totez... ty me naprosto ohromuji

Říká se, že v jednoduchosti je krása. A taky hloubka jako v téhle básni.

á, pre mňa dôverná dilema
len som si ju nikdy takto pekne nezostavil
môj kalendár by vyzeral takto: na každej stránke
tvoja báseň :)

zastavila jsem se a nelituju :)

..tiež nevnímam ako riekanku
v každom z nás to občas asi kričí ..pekne si to