Umíš do svých básní vložit spoustu pocitů, které se přenesou i na čtenáře, jen bych si i kvůli Tobě moc přál, abys měla hodně důvodů psát i na trochu veselejší notu...*)
Vždycky se cítím strašně provinile, když je někdo smutný...:|

Já v tom klišé nevidím; i kdyby tak bylo, je hezky rozvinuto neopakovatelnou "j@newe" hrou se slovíčky.

tak toto mi sadlo, teda na mňa, ako ušité, aj s tým záverom
krásne skomponované, jednoducho, preto tak pôsobivé
až na jeden veršík, ten mi málinko vadí, naozaj málinko,
s krásou je spleten žal
a možno iný názov
ale inak :+

klišé, neklišé, křídla, nekřídla, mocinky nebo malinko... nás citůvky už prostě v tomhle nikdo nepředělá.
milá citovka, napsaná srozumitelnou j@newštinou pro další podobný baby ;-)

Báseň, která si na nic nehraje.

na mne je tam taky těch "známých slov" moc ale sama vím, že někdy se tomu jeden nebo hlavně jedna prostě nevyhne a potřebuje to tak napsat, pro sebe, případně i pro něho
ale při čtení to hezky plyne, to jo :)

"seskupeni mocniny mnozin klise :)"... no jo, ale to se tak opravdu vyvinulo... tehdy davno... on byl takovej trochu preletavej... tak jsem mu fakt rikala motyl... a ty kridla mi ale dokazal tak nejak propujcit... to chapes... a tech motylich basnicek bylo pak docela moc... a kridel tim padem taky... vsak z toho knizky nevydavam :)... diky vsem za zastaveni!!!

..aj mlčanie
je útek

krásně teskné,
zvlášť ten závěr, tady ani ty křídla nejsou navíc

Vteřiny nebo roky? Tak nějak je mi z tvé básně smutno. Ta čtvrtá strofa se mě dotýká nejvíc.