|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Odejít
Tak dlouho se chtěla neohlížet
až zapomněla, kde jsou dveře
zda vůbec stojí
za otevření
do světa bez vody po holení
pevného času na večeře
který se drobí jak zrnka rýže
Co když se ale venku ztratí
a zabloudí do cizích náručí?
místo aby si v papučích
zaběhla na roh pro horkou kávu
a cestou trousila zpod rukávů
ospalky, jimiž nelze platit
a taky ticho
které dluží
tomuhle světu dobrých zvyků
kde není potřeba smíchem klamat
svlékat se z knoflíků
od pyžama
a pak je ráno zamést pod kůži
pro pár skleněných nedotyků
Léta Páně 2012, dne 30.4. věnováno autorem
terezahol
|
|
|
|
|
|
|
|
Opraveno. Tak dlouho se chtěla neohlížet
až zapomněla, kde jsou dveře všechno, co následuje, košatí toto hořké konstatování. Civilní, na kost jdoucí. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
moc vám všem děkuji. Kdyby admini mohli opravit devátý verš na "zabloudí do cizích náručí?"? mám tam dvakrát "vběhnout" a jsem z toho nervózní.
Vážím si vašich slov.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
parádní práce, terko! nepateticky a originálně napsaný to, co by hodně z nás, bab, rozmělnilo vzdycháním a ohranými výrazy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Skvělé básnické okamžiky v narychlo nahozené skeči tvářící se tudíž navenek poněkud neučesaně. Chce to ale jen nahlédnout dovnitř a krása obrazů i slov pak již sama vyvěrá...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pro mě nádherně propletená zvukomalebná bomba, to jsem si teda smlsnul, ňam
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
neprocházet
rozloučení dveřmi
z kraje bez smíchu
a obehraných kazet
neprocházet
dokud nehřmí
jen špitnout potichu
za lunární fáze
"věř mi"
**
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tá "vnútorná" atmosféra mi prišla blízka...páči sa mi aj spracovanie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přišlo mi to trochu smutný, přemejšlivý, takový, hodně syrový.
Víc odvahy prosím. Doba si to vyžaduje.
Pro mne, hodně působivé okamžiky...
...
kde není potřeba smíchem klamat
svlékat se z knoflíků
od pyžama
a pak je ráno zamést pod kůži
pro pár skleněných nedotyků
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dík Vlaďko. Jo, samota chce odvahu, to si někam napíšu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ježiš, jak rozumím! Samota chce odvahu.
Na první pohled působí neuspořádaně nebo neuceleně, ale opravdu jen na pohled. Ve skutečnosti je všechno tam, kde to má být.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
minulého a asi spíš těch dalších
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dielko sa príjemne a hravo prihovára " nostalgiou " pekného víkendu...či ?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Schvaluju jednou nohou za dveřma. V noci se vrátím s komentem.
|
|
|
|
