|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Plané angrešty
Z té vápenky zbyl komín křivě čnící a stěny bílé skály vylámaný kus, exoty květů v trávě při silnici kde odložil jsem klobouk, hůl i hubertus
Únavě noci svižně v opozici paprsek první zved tah divokých hus, že romantik jsem rodem po přeslici jak závoje bych spatřil přelétavých Múz
Vous dozrál v šeď a komín odstřelili teď panel k nebi ční, pohled zarputilý již sotva křísne o plané angrešty
jen skály kus tu dosud dřímá bílý Divoké husy se letos opozdily, či minuly snad to nové předměstí?
Léta Páně 2011, dne 16.7. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|

|
|
Jenom hlásim, že jsem zase tady a zase čtu.:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ano, Terezko, s přibývajícími lety přibývá vzpomínek, více jsou vnímány změny míst, která jsme znali. Ale citlivá duše, jako jsi ty, tyto pocity intenzivně prožívá již od mládí. Děkuji za milá slova a porozumění.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
smířená nostalgie, jež pomůže rozpoznat autora již v prvních verších, vzpomínky, obrázky, všechno takové zaprášené, ochmatané jako ze starých pohlednic, každý je máme a někdy či více na ně koukáme, ani nepřejíždíme rukou, protože mají být takové, své. A tvoje vidění světa, který byl, jeho vyobrazení, ty předměty a vůně, které se zanechávají jen ve vzpomínkách, se velmi podobá tomu mému, řekla bych. Báseň jsem už myslím četla dříve a je jedna z těch, ke kterým se je proč vracet
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji, Ingrid. Jsou i dny radostného očekávání, snad taky vstoupí do některé z mých básní. A když se podaří, aby i radost byla "nakažlivá", zastíní na chvíli tu nostalgii ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Plané angrešty, tak to na mě působilo dost podobně jako na Jardu.
Tvá nostalgie dokáže být velmi nakažlivá. Nikdo snad lépe nedokáže opsat slovo kdysi a přitom s každým z nás i zítra znovu půjde...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Když se u čtenářů naplní záměr, s nímž bylo dílo psáno, je to nevýznamnější odměna pro autora. Dík, Jardo.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji, Marto, za komentář. Že jsi nazvala mé dílko kresbou, mě velmi potěšilo. Ano, mělo tak vyznít.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Vorona napsal: hezky plynou tvoje verše, jako současnost v minulosti Jsou místa, kde jsme prožívali dětství a dnes tam hledáme jen ty střípky vzpomínek. Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Doremifa napsal: ...milá je mi nálada, ze tvých veršů plynoucí. Taky jsme kdesi kdysi otrhávali chlupatou, jako čert kyselou meruzalku a velebili její chuť...Dík. Ty angrešty zbyly po zrušené zahradě a s léty zestárly a zplaněly. Vnímám je jako symboly životního zenitu. Děkuji za zastavení a milý komentář.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
"..Vous dozrál v šeď.."uch, ten obraz sa mi veľmi páči aj celá táto veršovaná kresba nasiaknutá nostalgiou
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...milá je mi nálada, ze tvých veršů plynoucí. Taky jsme kdesi kdysi otrhávali chlupatou, jako čert kyselou meruzalku a velebili její chuť... Dík.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Díky, měj se, Marek
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Marek napsal: Jen, možná subjektivní: "vylámáný kus" x "divokých hus" - mírně klopýtne, nebo jen můj pocit? Marku, ano v tomto spojení. Vyhýbám se mu, takže: vylámaný kus x hubertus divokých hus x přelétavých Múz Je příjemné i když ne překvapivé zjištění, že čteš pozorně a s citem pro rým . Děkuji za hodnocení i připomínku. ;-) Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jen, možná subjektivní: "vylámáný kus" x "divokých hus" - mírně klopýtne, nebo jen můj pocit?
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tvou poezií se dá chodit jak čerstvě posečenými lukami a plynout za horizont...
|
|
|
|