LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Umouněnky slyšící lásku hrát na klavír

Umouněnka jest další moje já.

- bušení do kláves -

sotva se planety
dotknou řas

nebe hřeje už od první hvězdy

sálá v kolenou
když houpačka z parketu
podupává štěstím

- sčítala jsem žhářkám strachy
než sama touhou

zpopelnila stín

"...dovol mi se klepat v tanci
než naučí mne
blízkost
číst!"

Jakkoliv daleko jsem v blátě žila

bylo dřív snazší
pro všechny oči
mé srdce
v tobě
najít...

-falešný tón-

dnes obloha fouká do sazí

"....když spím zdám se lehčí
o polovinu světa..."

jak poslední básník na konci léta

třesu se pro dotek
motýla

natolik zasněná, že ani nevím
zda slova jsem v ohniště
neslila

a parket zjihl
když král kázal

"umouněnko popelavá
dřív by nám iluze
stačila"

Léta Páně 2014, dne 27.6. věnováno autorem Vivi

Kategorie: Poezie


	15.7.2014 \| 16:01 Hypnos

			zejména falešný tön rozezněl struny a vůbec ne falešně

	28.6.2014 \| 21:35 Dota Slunská

			Umíš do básně vložit Prožívání. Ráda u tebe čtu, díváš se na věci tak, jak je mi blízké.

	28.6.2014 \| 14:57 Marek

			Umíš pocity velmi jemně a umně přetavit do slov, že i mezery mezi nimi promlouvají...

	28.6.2014 \| 10:02 Vivi

			Díky moc! Zase jsem mile překvapena.

	27.6.2014 \| 17:58 Helen

			Viv, již dávno a ty víš, vnímám tě jako velký talent.. tvoje obrazy ze slov jsou jako živé! a přitom tak jiné, krásně píšeš...

	27.6.2014 \| 17:27 motýľ

			mne sa to zapáčilo hneď na prvý krát...., a ten začiatok? pfuu, pre mňa veľmi pekné

	27.6.2014 \| 16:02 Tessa

			...když spím, jsem lehčí o polovinu světa pro dotek motýla zpět ze snu nepřelétám... Padla mi tvá báseň do oka, do noty i vnitřního rozpoložení...